Skoro to už vypadá, jako bych stopování/cestování pověsila na hřebík – alespoň má téměř až roční neaktivita na blogu to naznačuje. Opak je však pravdou! Zážitků a dobrodružství mám plno a plno, ale času míň a míň – no znáte to. A když už si na mé online vyžití čas udělám, věnuji ho raději úpravě videa na Youtube nebo fotek na Instagram.

Nedávno jsem však prožila zážitek hoden uveřejnění! Jednalo se o LowCost víkend v rámci soutěže LowCost Race. Ale pojďme pěkně od začátku.

Proč pro nás LowCost Race tolik znamená?

Když jsme byli s bráchou mladší, sledovali jsme plno blbostí v televizi. Dostaly se k nám tak i americké soutěže Survivor a Amazing Race, které z blbostí z televize přerostly v náš velký sen! Kámo, jednoho dne se prostě Survivora nebo Amazing Race musíme zúčastnit! A ačkoliv už v českých televizích proběhlo pár kol obdobných soutěží, tak nějak nám ty české verze k srdci nepřirostly. No a pak se objevil LowCost Race!

Poprvé jsem LowCost Race zaznamenala v létě 2016, ale bohužel už byly registrace uzavřené. Zdál se mi však jako plnohodnotná, snad i lepší forma Amazing Race. Skoro rok jsem tedy střádala plány a „kreativní“ nápady na to, jak natočíme registrační video. Když už přišel den D, neměli jsme moc času na natáčení a tak jsme to zhustili za půl hodinky při mé návštěvě rodičů. Ale video bylo na světě a my se mohli hlásit do vylepšené Amazing Race.

Co to je LowCost Race?

LowCost Race je nízkonákladový závod (doslova). Dvoučlénné týmy mají 10 dní na to, aby projely co nejvíce chceckpointů po Evropě. Na daných checkpointech musí plnit různorodé úkoly, aby dostali body. A k tomu všemu, samozřejmě, utratit co nejmíň peněz – pokud jedete na výhru, určitě je potřeba neutratit vůbec nic! A k tomu všemu existují ještě denní výzvy, a celozávodové úkoly, ale to už si můžete přečíst v oficiálních pravidlech.

Zásadní je, že závod můžete jet ve dvou kategoriích. V kategorii Joy Packer si závod jedete v pohodičce podle svého uvážení – prostě pro zábavu. V kategorii Race Packer už je to o něco krutější. Vaši cestu sledují LowCost Racová sociální média, máte nějaké ty výzvy navíc a je to zkrátka boj. Už jen proto, že se tam dostane pouze 10 týmů! A přesně pro tyto účely, jsme točili naše nízkonákladové video.

Dostali jsme se na LowCost víkend!

A pak jsme se doopravdy dostali do TOP 20 týmů (jen díky vám a vašim hlasům!), které byly pozvány na LowCosťácký víkend v Plzni. Moc nám toho řečeno nebylo – prostě přijeďte a vemte si s sebou to, co byste si vzali na cestu. Takže jsme si zase po delší době nabalili krosničky a vrazili Žlutým autobusem směr Plzeň – yeah!

V Plzni na nádraží už čekala velká grupa lidí – LowCost parta 19ti týmů (jeden tým pro mě z neznámých důvodů nedorazil). A co vám budu povídat, sešla se skvělá, božská a krutopřísná parta! Lidi na stejně vlně! Ale co taky chceš? Ti co se do něčeho takového jako je LowCost Race přihlásí, musí být zákonitě nějakým způsobem střelení.

Ubytování jsme měli zařízeno u Slávka (jeden z organizátorů) na zahradě(?). Bylo to ideální místo bez záchodu a pitné vody, ale za to s ohništěm a prostory pro večerní oslavování sponzora LowCost Race – Metaxy. Měli jsme pár minutek na rozložení stanu a pak už jsme žádné volno nikdy neměli! Ani na spaní! Hrály se seznamovací hry, hrály se kontaktní hry, hrály se improvizační hry, zpívalo se, chodilo se do McDonaldu na záchod, ale hlavně se v sobotu plnilo 11 výzev, které měly tak trochu ukázat, co se v tobě skrývá a organizátorům tak pomoct s výběrem TOP 10.

Když jsme si znění úkolů poprvé četli, spadla nám brada. Řekli jsme si, že se zaměříme na pár konkrétních a ty se budeme snažit v daném čase (4,5 hodiny) stihnout. Nakonec se nám však povedlo všechno! A stejně tak i ostatním týmům. Když se na úkoly dívám zpětně, říkám si, co je na tom vlastně těžkého? Celé je to jen o tom, otevřít pusu a nebýt kokot chovat se slušně.

Poslední společné ráno nás čekaly velmi příjemné aktivity a o to hůř se nám s LowCost partou loučilo. Odjížděli jsme s pocity, že je škoda, že nemůžeme jet v kategorii Race Packer všichni!

Když už akci hodnotím zpětně z komfortu mého brněnského obydlí se záchodem a pitnou vodou, musím uznat, že přesně takový víkend jsem potřebovala. Léta jsou pro mě zkrátka cestovatelská a když cestujete, jste čím dál otevřenější a rádi nabouráváte stereotyp i maličkostma. Po zimě a mých státnicích a spolu s pracovním vytížením jsem asi zase trošku zapomněla, jaké to je a LCR víkend mě zase vrátil zpátky – a za to děkuji! Teď jsem hezky nakopnutá na léto a nemůžu se dočkat zážitků z opravdové cesty LowCost Race (ať už jako Race Packer nebo Joy Packer).