Nedávno jsem měla tu čest zúčastnit se projektu S.H.O.W (Society, Humanity, Open mind, Wisdom) financovaného programem Erasmus+. Hezky a jednoduše řečeno, prožila jsem 10 dní na jihu Turecka v hotelu s all inclusive u pláže. Na místo jsme se dopravili letecky, jedli a pili co nám hrdlo ráčilo a z mé kapsy jsem platila pouze cestovní pojištění a kebab. No vážně!
Ale jak už to tak bývá, nic není úplně zadarmo. Tam, kde se neplatí penězi, musíme vrátit jinou protihodnotu. Na stopu vyměňujeme své zážitky, bavíme lidi a pomáháme jim s čím je třeba. Na projektech Erasmus+ Youth Exchange věnujeme svůj čas a svou aktivní účast na projektu. A to je vše! Ano, vážně je to takhle jednoduché! Proto je nehorázná škoda, že o této možnosti ví tak málo lidí.
A protože jsem již z úst mnoha lidí slyšela, že by strašně rádi cestovali zadarmo/za levno, ale že na taková dobrodrůža v podobě stopování a spaní na pankáče kdekoliv prostě nemají – voilà, zde je řešení!
Zajímá-li tě pouze praktické info (jako kde aktuálně vypsané projekty najít a co je potřeba k účasti) a mé zkušenosti a zážitky z projektu nikoliv, pak proskroluj dolů na Chci se zúčastnit projektu Erasmus+.
MŮJ PRVNÍ PROJEKT ERASMUS+
TURECKO, MARMARIS
Projekt S.H.O.W. byl pro mě v mnoha ohledech zlomový. Znamenal pro mě hned několik poprvé včetně prvního letu letadlem, prvního cestování mimo Evropu nebo obecně prvního ubytování v hotelu s all inclusive a takovou tou parádou (protože na to mě moc neužije). Naštěstí v rámci projektu pobyt na hotelu neprobíhá v klasickém dovolenkovém stylu, kdy se 5 hodin denně valíte u moře a 3 hodiny u bazénu (i když na to jsme měli taky dost času). Naopak vás čeká nabitý program a především poznání mnoha lidí různých národností a to je na tom přeci to nejkrásnější.
Tip: 18 tipů jak se sbalit do příručního zavazadla?
33 LIDÍ, 5 NÁRODNOSTÍ, 1 CÍL – UDĚLAT SHOW
Sešla se nás velká parta mladých lidí z České republiky, Makedonie, Turecka, Španělska a Rumunska, za účelem vytvořit finální taneční show pro hosty hotelu a lidi z okolí. Akce byla již předem naplánovaná na předposlední den našeho pobytu. Přijeli jsme a začínali pěkně od začátku s tím, že nemáme nic. Podotýkám, že málokdo z nás byl doopravdy tanečník profesionál! Přesto jsme nakonec vytvořili 40ti minutové představení, které opravdu stálo za to! (Nebo alespoň pro nás mělo hodnotu!)
Náš každodenní program byl klasicky plně nabitý a pestrý. Ze začátku to střídala jedna poznávací hra za druhou, teambuildingové akce a zkrátka takové ty stmelovací aktivity. Řeknu vám, zapamatovat si 33 nových cizích jmen, která mám problém správně vyslovit a k nim si zafixovat i danou národnost je celkem fuška, ale zmákla jsem to asi třetí den! Hlavní složkou programu pak bylo samozřejmě nacvičování a vymýšlení choreografií a jiné pohybové/kontaktní aktivity. Člověk se u nich na tom sluníčku i docela zapotil a opálil!
VÁLKA V JEEPECH A SKOK Z VODOPÁDU
A mohli jsme jenom tančit, nacivčovat a neformálně se vzdělávat, ale naši úžasní organizátoři nám to spestřili a to hned několikrát. V našem programu se tak objevila i aktivita jako Jeep Safari, kdy jsme se celý den projížděli v jeepech bez střechy po okolí Marmarisu a tančili s vítrem ve vlasech. Jednu část cesty mezi nás byly rozdány vodní pistole a tak započala nelítostná válka mezi všemi našimi vozy předjíždějících se v prašných silnicích marmarské divočiny. Auta nás dovezla také na Jesus Beach, kde se dá doopravdy chodit po vodě (my tam tančili) a na vodopády, kde jsme měli možnost si do ledového jezírka z vodopádu skočit (což jsem samozřejmě udělala).
JE LIBO PÁRTY NEBO MEDITACI?
Jednu noc jsme zase hromadně jeli do místního klubu vlastním autobusem, kde už párty samozřejmě započala. Doslova jsme protančili boty (den poté jsem je vyhazovala) a zase společně ve 3 ráno jeli na hotel. Jako protipól k propařené noci bych zase vypíchla další z večerních aktivit – taneční (šamanskou) meditaci na střeše hotelu pod vedením našeho hlavního guru Andreje. Neskutečný zážitek, který mě přivedl na spoustu nových nebo spíš zapomenutých myšelnek.
První noc pobytu jsme měli intercultural night, kdy jsme si všechny národy vzájemně představovali naše národní tance, písně, jídla a ke konci pak hlavně alkoholy. Na programu se objevil i karaoke večer, večer kdy jsme šli společně do shisha baru, Marmaris City Game a pak taky spoustu potřebného volného času pro páchání jiných nezapomenutených věcí.
Celkově jsem si čas strávený v Turecku neskutečně užila (jak by tak ne že?). Chvílema jsem se cítila jako v takovém tom typickém americkém filmu o nějaké začínající taneční crew, která tančí všude kde se dá, kdykoliv někde zaslechnou hudbu – tak to jsme byli my!
Tanec s výhledem na MarmarisTanec v shisha baruTrénink na SHOW
AFTERMOVIE
FINÁLNÍ VYSTOUPENÍ (FULL VERZE)
CO MI PROJEKT DAL?
LEPŠÍ SCHOPNOST KOMUNIKOVAT V ANGLIČTINĚ
No ne že bych na tom byla s angličtinou špatně, ale poprvé jsem např. musela v angličtině organizovat skupinku lidí a vysvětlovat kroky choreografie. A ono co si budeme povídat, jakákoliv příležitost intenzivní komunikace v angličtině přijde vhod.
TIP: Zajímá vás, jak jsem se naučila anglicky já? Přečtěte si článek – Jak se naučit anglicky.
OBSTOJNÉ POVĚDOMÍ O SOUČASNÉ SITUACI MAKEDONIE
Sešla se nás skvělá parta lidí, ale asi úplně nejvíce mi k srdci přirostli makedonští účastníci. Vedla jsem s nimi mnohokrát diskuze na témata proč nemůžou do EU, jaký mají vztah s Řeckem a proč je Řecko neuznává jako stát. Probírali jsme současnou situaci s albánskými přistěhovalci, ale také nedávnou historii rozpadu Jugoslávie. Osobně se o politiku a historii aktivně nezajímám, ale slyšet tyto informace z úst svých kamarádů, někoho kdo danou situaci opravdu prožívá, je úplně jiná pohádka (rozhodně jiná než z médií a učebnic).
POHLED NA ISLÁM OČIMA TURECKÉHO (NE)MUSLIMA
Jako holka z naší české ateistické krajiny jsem měla tendenci zajímat se o fungování náboženství v zemích ostatních! Hlavně v té turecké, kde jak je známo, oficiálně převládá islám. A co si budeme povídat, povědomí o islámu (a řekla bych i o Turecku) je u většiny našich českých jedinců žádné nebo poměrně zkreslené. Mezi vzorkem vybraných účastníků jsem měla tu čest mluvit s tureckými muslimy i nemuslimy, kteří se víry vzdali přesto, že rodiče věřící jsou. V těchto konverzacích jsme klasicky dospěli ke stejnému závěru – lidi jsou lidi, bez ohledu na rasu, náboženství či místo narození. Všichni jsme svým způsobem stejní (řešíme lásku, seberealizaci, peníze…) a zároveň je každý z nás jedinečný. Nic nového pod sluncem, ale alespoň už vím, kdy si muslimové dávají dárky, když ne na Vánoce.
NOVÉ TANEČNÍ POHYBY
Teda já jako oficiálně „tančím“ na kruhu a na tyči, ale to je spíš posilka, než nějaký ladný tanec. Po pobytu v Marmaris mám chuť tančit pomalu i na znělku od zpráv.
PŘÁTELE A MÍSTA K NAVŠTÍVENÍ
Říkat, že mám z nějaké cesty přátele, už je trochu klišé, jasně! Jen připomínám, jak se stopařům takoví přátele rozesetí všude možně po Evropě/po světě hodí! Návštěvy, ubytování a veselá znovusetkání po letech na cestách – woohoo! Už teď se těším, až si zase zastopuju do Makedonie (a tentokrát tama jen tak neprosvištím po dálnici!).
CHUŤ ÚČASTNIT SE DALŠÍCH PROJEKTŮ
Rozhodně to není moje poslední aktivita s Erasmus+! Myslím, že mě projekty mají ještě dost co naučit, tak uvidíme, co to bude příště!Lachtani v bazénuSelfie
CHCI SE ZÚČASTNIT PROJEKTU ERASMUS+
MUSÍM BÝT STUDENT?
Největší mýtus o podmínkách k účasti na projektu! Nemusíš být student! Jedná se o výměnu mládeže, nikoliv studentů. Musíš tedy spadat do dané věkové kategorie, ale jestli studuješ, pracuješ nebo čapíš na pracáku, to nikoho nezajímá! Věkové rozmezí pro účast na projektu S.H.O.W. bylo 18 – 30 let. Jsou ovšem i projekty, kde můžou i mladší jedinci. A naopak pokud tvůj věk přesahuje třicítku, můžeš jet stále jako leader anebo se zúčastnit jiných projektů pod záštitou Erasmus+. Všechny tyto informace pak najdeš u konkrétních vypsaných projektů.
MUSÍM UMĚT ANGLICKY?
Základy se ti budou hodit. Pokud je však tvou achylovou patou konverzační rovina angličtiny, tím spíš bys měl/a účast na projektu zvažovat. Nikdo nehledí na chyby které děláš, protože nikdo není rodilý mluvčí (a upřímně, výslovnost většiny zúčatnených včetně té mé, byla někdy až žalostná – ale nikomu to nevadí!). Shrnuto podtržno, dokonalý britský přízvuk si tu nevypiluješ. Naopak, pokud máš strach, že je úroveň tvé ájiny nedostačující, zahoď obavy a vyplňuj přihlášku.
KDE SE PŘIHLÁSÍM?
A konečně to nejdůležitější! Kde najdu aktuálně vypsané projekty Erasmus+? Nejideálnější (z mého pohledu) je sledovat FB skupinu:
Mimoto můžeš také sledovat stránky a facebooky různých neziskových organizací, které jednotlivé projekty vypisují. Já tentokrát jela s Brno for you a jelikož to byl můj první a jediný výjezd, nemůžu zatím z vlastní zkušenosti doporučit žádnou jinou. Ráda vás však odkážu na článek Poznejte mladé lidi z Evropy a cestujte – Erasmus+ youth exchanges od Olgy z blogu Potkáme se ve vlaku, kde najdete slušný výčet organizcí jak z Česka tak Slovenska. Ve výše zmíněné FB skupině se však zveřejňují aktuální nabídky napříč všemi neziskovkami, takže určitě neprohloupíte, když zústanete jen u toho.
UŽ VYPLŇUJEŠ PŘIHLÁŠKU?
Tak co? Myslíš, že je šance, že se potkáme na některém z dalších projektů? Stačí si na FB vybrat projekt, který tě zaujme svým tématem, přečíst přiložený infopack (tam se dozvíš konkrétní věkové limity pro účast, harmonogram činností a zkrátka veškeré info, které by tě mohlo zajímat) a rozkliknout a vyplnit přiložený online formulář a ka přihlášku. Pak už jen čekáš, až se ti ozve někdo z organizátorů a radostným hlasem ti do telefonu sdělí: „Jedeš s náma!“Pan umělec a jeho díloKdyž open bar zavíráBanánovníkJeep SafariMoje chvíle slávyMořeee
Napsat komentář