Jelikož nám začátkem července ze zdravotních důvodů nevyšla naše cesta na sever (o níž ještě napíšu později) a já jsem byla na pár týdnů odsouzena k domácí léčbě, na žádný velký cestovatelský léto to nevypadalo. Nu což? Nevadí! Udělali jsme si, jak říkám ve videu, alespoň takový minivýletíček do Vídně. Opět já a Bogey. Sešli jsme se jednoho pozdního pátečního večera s tím, že v sobotu někam vyjedeme a ještě ten den se musíme vrátit zpátky.

Cestovat vlastním autem? V žádném případě!

Měli jsme k dispozici auto s plnou nádrží a tak padl lákavý nápad – zajet si na otočku někam dál. Lákavý nápad mě ale až tak nelákal. Kde je v tom plánu zahrnuto stopování? Docela jsem si v této situaci uvědomila, jak moc je pro mě při cestování přednější ono dobrodružství před samotnou destinací. A když už jsem měla našetřeny nějaké ty chechtáčky do drahých skandinávských států, rozhodli jsme se je roztočit ve vídeňském Prateru na nějakých těch atrakcích – tehdy ještě s otázkou jestli vůbec, pokud se nám tam podaří dostopovat.

Ale ano, překvapivě se nám to povedlo! Nehodlám se o tomto minivýletíčku nijak více rozepisovat, protože to není žádný mega dobrodružný trip s nocováním v ulicích nebo pod stanem u dálnice. Ale! Skvělé to bylo stejně, trochu krizi jsme také měli a máme video, takže netřeba většího popisu – zmáčkni „play“ a pokud nás chceš podpořit, nic nám neudělá větší radost než tvůj lajk nebo odběr (ach ta doba sociálních sítí).

Přeji příjemné sledování! To, že neumím mluvit na kameru nebo mluvit obecně neřešte. Jsem ajťák – my takoví býváme 😀