Osobně pracuji a u toho cestuji po světě už přes 8 let. Za tu dobu jsem si prošla více typy povolání a pracovních poměrů, kdy jsem začínala jako zaměstnanec a postupně začala pracovat na svých projektech, které se nyní staly mým podnikáním. Za tu dobu jsem poznala spoustu kolegů, digitálních nomádů, ale i jiných cestovatelů, jejichž různá povolání mi byly inspirací pro tento článek. Třeba dnes inspirují právě vás.

18 tipů na práci odkudkoliv

1. Bloger/Content Creator

Jako první musí samozřejmě zmínit to, co živí mě a to je tvorba online obsahu. Je to práce, kterou člověk vykonává čistě sám na sebe – jste pány svého času, ale hlavně i místa. Ať už budete mít web/blog jako já nebo se zaměříte na budování obsahu pro Instagram, YouTube nebo TikTok, tvorbou obsahu si dnes lze slušně vydělávat. Každá platforma má svá specifika, ale zpravidla platí, že vydělavat se dá především skrze reklamu, spolupráce, affiliate marketing, případně pak i prodejem vlastního produktu/merche. Pro tuto práci nejsou v podstatě žádné velké predispozice, musíte hlavně začít, konzistentně pracovat na obsahu a získat si publikum. Určitě neříkám, že je to jednoduché, ale začít může každý, bez velkých finančních investic.

2. Správce sociálních sítí

Správce sociálních sítí rozhodně patří mezi povolání, která lze vykonávat online. Řadím jej hned na druhé místo, protože i touto prací jsem si sama prošla – při mé první „pracovní“ cestě do zahraničí jsem si přivydělávala právě správou sociálních sítí pro klienta. Jako social media manager můžete pracovat jak sami na sebe (OSVČ) nebo se nechat zaměstnat a mít o něco jistější příjem. V zaměstnání je však potřeba vyjednat si podmínky umožňující vycestování ze země, v tom vám dá zase větší volnost OSVČ. Výhoda u správy sociálních sítí je, že si příspěvky můžete plánovat na nějakou dobu dopředu, můžete si tedy organizovat svůj pracovní čas dle potřeby.

3. Editor videí

A poslední tip, který jde přímo z mé vlastní zkušenosti, je práce editora videí. Pracovala jsem takto pro klienta a časem mi jeho práce pokryla celý full-time. Nakonec jsem pro tuto firmu (na dálku) vedla celý video produkční tým, což byla velmi cenná zkušenost. I na dálku se tedy lze vypracovat z „řadového zaměstnance“ do vedoucí pozice. Taktéž je to práce, kterou můžete dělat jak sami na sebe tak v zaměstnání. Pokud jste schopni video i točit a následně zpracovat a nevadí vám cestovat s foto/video vybavením, můžete nabízet služby jako točení produktových nebo reklamních videí. Tato práce sice není na dálku, ale klienty si můžete hledat vždy v destinaci. Videa můžete také nahrávat a prodávat na fotobankách/videobankách.

4. Grafik

S prací video editora jde ruku v ruce také práce grafika. Opět je to práce, kterou můžete dělat jak v zaměstnání, tak na sebe, ale práce na sebe vám dá rozhodně větší volnost. Mezi digitálními nomády najdete spoustu freelance grafiků a grafiček a spousta jich je také mezi mými přáteli. Pokud si najdete dobré a stále klienty, můžete si takto také slušně vydělávat – obzvlášť, pokud vaši klineti budou např. z USA. Pro praktické tipy ohledně hledání klinetů při práci grafika doporučuji podcast mé kamarádky – Ven z krabice, kde najdete nejen tipy pro grafiky, ale obecně pro freelance či cestování.

5. Učitel angličtiny (nebo jiného jazyka)

Práci učitele angličtiny jsem sama reálně zvažovala, když jsem ve Vietnamu řešila finanční (resp. klientskou) krizi bez toho, aniž bych měla peníze na letenku domů. Naštěstí jsem tehdy našla další klienty a mohla cestovat dál, ale nápad na práci to byl super. Parta lidí, s kterou jsem se ve Vietnamu seznámila, učila angličtinu v tamní mateřské škole. Byli to jak rodilí mluvčí, tak ti, co měli angličtinu jako druhý jazyk.

Ve školkách v Ho Chi Minhu brali tehdy téměř kohkoliv, kdo uměl anglicky konverzovat. Zpravidla to totiž vždycky byla lepší úroveň angličtiny, než měli tamní učitelé. S tímto typem práce sice nemůžete neustále cestovat, ale pomalu se to dá. Kamarád takto učil angličtinu např. půl roku v Číně, půl roku ve Vietnamu, atd… Nakonec sám založil platformu pro online učení jazyků.

Jazyky však můžete učit online a na dálku jednoduše. Můžete své klienty učit přes Zoom, Skype a podobné platformy nebo se připojit na platformu jako je např. italki.

5. Copywriter

Baví vás psání textů ale do vlastního blogování se pouštět nechcete? Pak můžete psát pro klienty, kteří vám za váš text ihned zaplatí. Opět samozřejmě můžete vybírat mezi prací pro klienta nebo pro zaměstnavatele. Mezi copywritery je běžná i práce pro agenturu, což je takový střed mezi zaměstnáním a prácí sami na sebe. Každá agentura to má jinak, některé vás jednoduše zaměstnají, u jiných budete pracovat na fakturu. Je to hezký kompromis pokud začínáte a ještě nemáte klienty. Práce na dálku je to v dnešní době skvělá (pokud se nebojíte, že vám ChatGPT vezme práci… osobně doporučuji se AI technologií nebát a spíše se s nimi učit pracovat, ale kdo ví, jak to bude za pár let).

6. Programátor/developer

I jako programátor se samozřejmě můžete živit na dálku. K práci nepotřebujete nic jiného než počítač. Spousta přátel, které jsem poznala na cestách, jsou právě developeři, kteří zpravidla pracují pro různé klienty, případně jsou zaměstnáni na dálku. Na druhou stranu, já sama mám vystudovanou fakultu informatiky a spousta mých bývalých spolužáků se logicky živí programováním. Paradoxně nevím o žádném (oprava, teď jsem si vzpomněla na jednoho), co by využil potenciálu a začal cestovat. Když jsem se ptala, buďto o cestování ani zájem nemají (home office je pro ně doslova home office) a nebo jim to neumožňuje pracovní smlouva. Spousta zaměstnavatelů totiž nepovoluje svým zaměstnancům na home office vycestovat ze země. Bylo mi řečeno, že je to kvůli daním a nutnosti vykonávat práci v zemi, ve které firma odvádí polatky (?). Ale neberte mě za slovo a tuto informaci si případně ověřte, rozhodně nejsem v této oblasti expert a nemám s tím sama zkušenost.

Shrnuto podtrženo, pokud chcete cestovat při zaměstnání jako programátor, musíte si vyjednat vhodé podmínky se zaměstnavatelem (jako ale v každém zaměstnání, které chcete provozovat na dálku). Daleko častěji se však mezi digitálními nomády potkávám s tím, že si programátoři sami hledají klienty nebo založí vlastní firmu.

7. Virtuální asistent/ka

Práce virtuální asistentky/virtuálního asistenta je v posledních letech hodně oblíbená. Čím dál více podnikatelů potřebuje takovou virtuální asistentku, obzvlášť těch, co sami pracují na dálku. Na vykonávání této práce navíc nepotřebujete spoustu odborných znalostí, spíše se učíte za chodu podle potřeb klienta. Že nechcete být „jenom nějaká asistentka“? Podle mě je to skvělý začátek, pokud sami nevíte, jak začít podnikat. Při práci virtuální asistentky se můžete učit od úspěšných podnikatelů a případně pak začít svůj vlastní byznys. Kamarádka, kterou jsem poznala v Kolumbii tehdy dělala virtuální asistentku, dnes má svoji úspěšnou agenturu s virtuálními asistenty a asistentkami.

Nevýhodou může být, pokud po vás váš klient bude potřebovat dodržovat určitou pracovní dobu. To se pak z tropického pobytu v Asii může stát jedna velká noční šichta (někomu to ale vyhovovat může). To platí obecně pro všechna povolání, kde klient/zaměstnavatel potřebuje vaši aktivní přítomnost v určitý čas. Pořád však můžete pohodlně cestovat v rámci časových pásem blízkých tomu našemu a to vám stále dává slušný vyběr nomádských destinací vhodných na práci odkudkoliv.

8. Letor/ka jógy

Jóga se sice nedá moc učit online (moment, vlastně dá, ale o tom více v bodě č. 9), za to je to činnost, kterou můžete provozovat kdekoliv na světě. S jógou sice nebudete cestovat každý týden do nové destinace, ale můžete se usídlit v jedné z klasických nomádských destinací a učit jógu na místě. Domluvit se s místním studiem, nabídnout své služby v coworcích či na různých co-living místech. Takto můžete učit třeba rok na jednom místě a pak se přesunout dál. Spoustu letkorek z celého světa, které s jógou cestovaly, jsem potkala právě na Bali, v Kolumbii a také v Mexiku.

Má blízká kamarádka zase pořádá několikrát do roka surf & yoga retreat (Pošli Vesmír) v lokacích jako je Porto, Tenerife nebo Sri Lanka. Často tak cestuje právě díky józe.

9. Online kurz čehokoliv

Pokud máte pocit, že to, čím se aktuálně živíte, nelze převést do online prostředí, pak zpozorněte právě teď. Pokud máte nějaké dovednosti, něco co můžete předat a mohou mít hodnotu pro ostatní, můžete vytvořit online kurz a ten začít prodávat. Takový kurz můžete natočit jako kadeřnice, laktační poradkyně, jóga lektorka nebo zedník. Neříkam sice, že je lehké kurz dostat mezi lidi, je potřeba ovládat alespoň základní principy marketingu nebo mít po ruce zkušenější osobu, výsledek ale může být odměňující a umožnit vám vycestovat kamkoliv na světě, usadit se v chaloupce daleko od ruchu města, zrkátka „pracovat odkudkoliv“.

10. Hráč pokeru

Věřte tomu nebo ne, ale i mezi hráči pokeru je běžné cestovat jako digitální nomád. Mnohokrát jsem v coworcích spatřila, jak má někdo celý den na obrazovce online poker. Často před sebou mají i několik monitorů a několik rozehraných her naráz, hrají online a to je živí. Počítejte s tím, že práce je to asi trochu riziková, ale ono která práce na volné noze není?

11. Eshop/dropshipping

Z nuly vybudovat eshop, který funguje bez vás a vy si můžete ihned vycestovat zní spíše jako pohádka. Není to sice jednoduché a buď to trvá čas a nebo vás to stojí peníze, ale jde to. Pokud už např. eshop máte a jste schopni zaplatit lidi a práci delegovat na tolik, abyste nemuseli být neustále přítomni v Česku, dává vám to spoustu času na cestování.

A pokud žádný eshop zatím nevlastníte, je možnost začít s tzv. dropshippingem. Je to internetový obchod, který na první pohled vypadá úplně stejně jako každý jiný eshop, ale vy nemáte žádné sklady, žádné zboží. To posíláte přímo od vašeho dodavatele v momentě, kdy se u vás na webu vytvoří objednávka. V takové situaci nepotřebujete nikde fyzicky být a své případné zaměstnance můžete zaměstnávat taktéž na dálku.

S tímto typem byznysu mám také zkušenost, protože jeden takový dropshippingový obchod byl mým dlouhodobým klientem. Majitel všechny své zaměstnance zaměstnával na dálku a sám cestoval po světě. Další možností jak pracovat na dálku může být zaměstnání právě v takové firmě, která je celá „remote“ (=všichni pracují online, firma nemá žádné fyzické kanceláře).

12. Online poradenství

Další způsob jak monetizovat vaše skills nebo zkušenosti, je online poradenství nebo školení. Pokud jste expert ve svém oboru (např. SEO, Social Media, účetnictví), nebo je váš obor zkrátka předurčenej k poradenství (laktační poradenství, výživové poradenství, terapeut), můžete své služby nabídnout online, přes Skype, přes Zoom nebo například v situaci účetní stačí přes email či telefon.

13. Dobrovolničení/workaway programy

A pokud netoužíte vydělávat velký peníze, ale hlavně cestovat a poznávat jiné kultury, můžete cestovat a pracovat nízkonákladově. Např. si v každé nové lokaci najít dobrovolnickou práci, kde vám za vaši práci poskytnou jídlo a ubytování, někdy i nějaké kapesné. K podobným účelům slouží tzv. workaway pobyty. Ty si můžete vyhledat a domluvit již dopředu, aniž byste v lokaci reálně byli. Tento způsob výdělku není idální dlohodobě, málokdo vydrží pracovat desítky let jen za střechu nad hlavou a jídlo, ale je to skvělý způsob jak poznat místní kulturu trochu z jiného úhlu pohledu a jak procestovat svět, aniž byste na to měli peníze. Hodí se např. skvěle jako letní brigáda pro studenty nebo na tzv. gap years.

14. Investujte do nemovitostí

Spravovat na dálku nemovitosti a měsíčně pobírat nájemné zní docela jako sen. Rozhodně je to můj sen! Není to vůbec jednoduchá cesta (není to jako založit blog a začít psát), potřebujete k tomu značný kapitál a pokud nemovitost koupíte na hypotéku, nebude vám to samo o sobě schopné vydělat na cestování ještě nějakej ten rok (a zpravidla budete pro hezký příjem potřebovat vlastnit nemovitostí více). Ale je to pomalá cesta k absolutní finanční nezávislosti. Opět to není bez práce ani poté, co nemovitost splatíte, pojí se s tím spousta práce a možných komplikací. Ale rozhodně vás to nezaměstná na 8 hodin denně a správcování nemovistí můžete časem delegovat. Tak já jen, že pokud nějaký kapitál máte a přemýšlíte co s ním… Pokud vás téma zajímá, určitě doporučuji sledovat např. aktivity Realitního Shakeru, který se právě na vzdělávání na téma investování do realit zaměřuje.

15. Trading

Investovat samozřejmě můžete i do kryptoměn nebo do akcií nebo čehokoliv, co dává v dané době smysl. Aby to však byla forma obživy a ne jen uložení peněz, je pořeba více riskovat, spekulovat, ale především rozumnět danému trhu. Pak se stáváte tradery a vskutku si takto můžete vydělávat velmi slušné peníze.

16. Přednášející

Můžete přednášet jakožto spcialista ve svém oboru a jezdit po konferencích po celém světě. Aby vás však zvali na konference jako řečníka a experta na dané téma, musíte mít za sebou už nějaké zkušenosti, případně funkční byznys. Přednášení samo o sobě zpravidla není jediným zdrojem obživy řečníků (napadají mě tak možná známí motivační speakeři, ale i oni většinou mají i nějaký ten online kurz či knihu).

S čím se však setkávám častěji jsou cestovatelé, kteří nějakou část svého času cestují (zpravidla dobrodružně nebo nějakým zajímavým způsobem) a pak mají období, kdy necestují a přednáší o svých cestách po cestovatelských klubovnách, kinech a přednášových halách všude po ČR. Osobně doporučuji zajít na některou z přednášek Slávka Krále nebo stopařky Jahu. Mohou vás inspirovat nejen v tom, jak si na cestách vydělávat.

17. Spisovatel

Pokud rádi píšete, můžete se stát nejen copywriterem nebo blogerem, ale dokonce třeba spisovatelem. Můžete napsat vlastní knihu. Jestli je možné, aby vás vydání vlastní knihy v dnešní době uživilo, to nevím, ale minimálně se může jednat o jeden z více zdrojů příjmů. Mezi mými přáteli je poměrně dost lidí, co vlastní knihu vydalo. Často jsou to knihy odborné, případně cestopisy nebo dokonce beletrie, jak pro děti, tak pro dospělé. Nemusíte být tedy vyloženě J. K. Rowlingová na to, aby vám knihu vydali a vy si tak vydělali alespoň pár peněz.

18. Busker

Znáte busking? Jedná se o pouliční umění, za které vám kolemjdoucí, pokud chtejí, platí. Často přispějí jednou dvěmi mincemi, ale korunka se přidá ke korunce a za odpoledne můžete mít pěkný ranec peněz. Já osobně mám s buskingem také zkušenost. Hrávali jsme na flétnu a ukulele na našich cestách stopem a samotnou mě udivovalo, kolik peněz si je člověk schopný vydělat. Např. za jedno odpoledne hraní v Budapešti jsme si vydělali na cestu autobusem do Sofie v Bulharsku pro 4 lidi. Na ulici můžete hrát na hudební nástroj, zpívat, tančit, provádět akrobatické kousky, hrát divadlo, vlastně cokoliv co vám jde, co lidi kolem potěší a ideálně nebude spíše rušivé (pak vám ale možná budou platit za to ať odejdete, taky taktika).

Zdá se vám, že se jedná jen o přivýdělek pro mladé cestovatele a nemůže fungovat dlouhodobě? Zrovna několik dní zpátky jsem měla možnost mluvit s busking umělcem (mohlo mu být kolem 50 let). Byl to Čech, který na Kanárských ostrovech dělá na ulici bubliny. Jistě to znáte, takové ty velké bubliny, které ze všeho nejvíc zbožňují malé děti. Říkal, že mu běžně stačí dělat bubliny 2 hodiny dopoledne, 2 odpoledne a má za den vyděláno. A na Kanárech se mu žije moc hezky. Podotýkám, že se jedná o práci, kdy musíte cílit na rušnější a turističtější destinace.

Proč pracovat odkudkoliv?

Jaká ja vaše hlavní motivace pro „práci odkudkoliv“? I pokud netoužíte non stop cestovat, práce nezávislá na lokaci vám dá obrovskou volnost. Nemusíte řešit volno v práci kvůli hodinové navštěvě u doktora. Můžete pracovat doma z gauče. Můžete pracovat z chaloupky u lesa. Můžete pracovat z tropického ráje a nebo z vlaku cestou za rodinou (zaláží jak kterou práci tedy). Některá zde zmíněná povolání dokonce umožňují vydělávat peníze, i když zrovna aktuálně nepracujete (někdy se tomu říká pasivní příjem, ale věřte, že neexistuje nic jako zcela pasivní příjem). I pokud je vaše práce lokačně závislá, ale můžete ji vykonávat z vámi vysněné destinace nebo díky tomu trávit více času s rodinou, je to zkrátka dream job!

Mě motivuje hlavně nezávislost. I pokud mě přestane bavit cestovat, pokud se mi např. odstěhuje nějaký rodinný člen nebo kamarád do zahraničí, můžu ho navštěvovat kdykoliv chci a na jak dlouho chci. Minulý rok jsme si navíc pořídili chatu na samotě u lesa a tak spoustu času trávím tam. A pak rozhodně to cestování! To je zkrátka moje láska. Zážitky z cest z velké části formovali mou osobnost a jsem neskutečně vděčná, že můžu.

Co motivuje vás?

Způsobů, jak si vydělávat online nebo tak, abyste mohli cestovat, není málo. Můžete si najít klasickou práci z domova nebo hledat práci v každé nové destinaci. Závěrem však je, že pokud vaše srdce touží dlouhodobě cestovat, možností tu je celá řada a stojí za to do toho jít.

Příspěvek 18 tipů na práci odkudkoliv pochází z Hitchdiary

Proč letět na Gran Canaria a pro koho je ostrov vhodný?

Jedním z hlavních důvodů proč ráda jezdím na Gran Canaria (nebo obecně na Kanárské ostrovy) je počasí. Je tu celoročně jarní/letní počasí a můžete sem utéct před zimou v Česku nebo si udělat hezkou letní dovolenou. Zároveň Kanáry patří ke Španělsku, tedy k EU, a tím pádem je cestování sem velmi jednoduché. Žádná víza, funguje vám SIM karta, kterou používáte doma, nepotřebujete dokonce ani pas. Gran Canaria je zkrátka dostatečně daleko, aby zde bylo teplo celoročně, ale zároveň (pomyslně) dostatečně blízko, aby cestování bylo jednoduché.

Dovolená vhodná pro seniory

Když ostrov navštívíte, instantně zjistíte, že se podél pláže pohybují různé demografické skupiny – lze podle toho usoudit, mezi jakými skupinami lidí je destinace nejoblíbenější. A snad nejčastěji tu uvidíte právě důchodce. Z vlastní zkušenosti samozřejmě nemohu posoudit, jak moc je Gran Canaria pro důchodce vhodná, ale podle výše zmíněných informací bych řekla, že velmi. Všímám si také, že je bezbariérový přístup téměř kamkoliv a na městské pláži Las Canteras se odherávají různé hromadné akce pro seniory – tanec, cvičení, apod.

Pobyt pro rodiny s dětmi

Typicky na promenádě podél pláže Las Canteras potkáte i hodně párů s kočárky. Paradoxně jsou většina z nich Češi – Kanáry se hold mezi mladými českými rodinkami rozkřikly jakožto ideální destinace, a není divu. Pláže na Gran Canaria jsou zpravidla písčité s pozvolným sestupem do moře, dětská hřiště jsou snad na každém kroku a hned několik jich najdete podél, nebo přímo na pláži Las Canteras. Na ostrově najdete plno aktivit a výletů, které zabaví děti. A v Las Palmas se lze velmi pohodlně pohybovat s kočárkem. Sama děti tedy nemám, ale strávila jsem zde čas s více přáteli, kteří děti mají a na ostrov se vrací opakovaně.

Pro bezdětné a digitální nomády

Konečně kategorie kam spadám já a tak vám mohu sdělit můj osobní pohled. Las Palmas (hlavní město Gran Canaria) je pro nomádění a delší pobyty perfektní. Sice tu nenajdete obrovské a designově vyladěné coworkingy (např. jako na Bali nebo v Medellinu), ale nějaké tu jsou a pro práci jsou více než dostačující. Osobně jsem vyzkoušela Tigotan Hub v Hotelu Cristina hned u pláže (je to cowork pouze s umělým osvětlením, to je hlavní nevýhoda, ale zase máte za příplatek možnost chodit do hotelového bazénu a na snídaně, ideální cowork pokud se ubytujete přímo v hotelu) a Dojo Coworking (malý sympatický cowork s kuchyňkou, odpočívací zónou a PlayStationem).

Na Las Palmas se mi líbí, že to není žádná párty destinace (mimo teda období karnevalu). Spíše se zde dá žít normální aktivní městský život a přitom strávit většinu času na pláži. Chodím zde „do práce“, do fitka, do sauny, na pole dance, yogu. Je tu možnost surfu i kite surfu. Když se mi rozbil notebook, hned jsem našla servis, kde mi ho během pár dní spravili. Všude se dá dojít pěšky a většinou podél pláže. K dispozici je plno dobrých restaurací – opět podél pláže. A když už mám náladu na večerní zábavu, nejlepší je sednout s přáteli na sangrii a tapas nebo se zúčastnit něktéré z networkových akcí. Pokud vám tohle zní dobře, je to ideální nomádská destinace i pro vás.

Klasická dovolená u moře

A na Kanáry lze samozřejmě letět i na klasickou dovolenou u moře. To pak poletíte pravděpodobně na jih ostrova a ubytujete se v některém z hotelů v hotelových městečkách. Pokud pro dovolenou preferujete hotel u pláže a pobyt v turistické destinaci pak je pro vás jižní část Gran Canaria perfektní. Na klasickou dovolenou však můžete vyrazit i do Las Palmas na sever s tím, že budete ubytováni v některém z bytů ve městě např. přes Airbnb.

Kdy navštívit Gran Canaria

Jak jsem již zmínila, počasí na Kanárských ostrovech je poměrně stabilní. Osobně však preferuji zimní měsíce (např. od února do dubna), kdy je zde nejpříjemněji. Dopoledně a večer je dokonce chladněji (třeba na lehký svetřík) a přes den je kolem 25 – 30°C. A hlavně, i když se teploty vyšplhají ke 30, pocitově je pořád příjemněji, než v klasických tropech, protože většinou lehce fouká. Nenechte se zmást předpovědí počasí. Google nám zde přes zimu pravidleně předpovídá 17 – 20°C, reálně však teplota i v takové dny mžůe vyšplhat ke 30 – alespoň u pláže Las Canteras (ve středu ostrova může být chladněji) a na jihu v hotelové části býva ještě tepleji.

Letní měsíce jsou skvělé pro onu typickou letní dovolenou u moře. Na mě už je tu však příliš horko, hlavně proto, že je málokterý byt v Las Palmas vybaven klimatizací a pokud nemáte dobře řešené větrání, noci nebudou nejpříjemnější. Pokud si však libujete v horku, léto na Kanárech je vaše. Opět příliš nespoléhejte na předpověď počasí, reálně teploty jsou v Las Palmas a na jihu razantně vyšší.

Kde bydlet na Gran Canaria

Z osobní zkušenosti bych doporučila ubytování v Las Palmas podél pláže Las Canteras. Máte zde to nejlepší jak z pláže, tak z města a nejedná se o tolik turistickou destinaci jako podél pláží na jihu. V rámci Las Palmas se pak doporučuji vyhnout ubytování uprostřed poloostrova zvaného Isleta (na obrázku vyznačeno křížkem), kde se může potulovat více bezdomovců a individuí a jedná se zkrátka o chudší část města. Neplatí to pro celou Isletu, ale obzvlášť její východní část.

Pokud však chcete být od města co nejdál a užít si klasickou hotelovou dovolenou u moře, pak vyberte jedno s turistických letovisek na jihu. Např. Maspalomas, Puerto Rico nebo některý z hotelů podél pláže Las Amadores.

Nakonec takové shrnutí výhod v odrážkách.

Co vidět na Gran Canaria

K tomu co vidět na ostrově jsem již napsala samostatný článek (Co vidět na Gran Canaria). Určitě doporučuji pročíst pro detailní info. Ve zkrátkce, za vidění rozhodně stojí duny v Maspalomas, historické centrum Las Palmas Vegueta a několikrát zmíněná městská pláž Las Canteras. Cestujete-li s dětmi doporučuji návštěvu akvária Poema del Mar, zábavního parku Angry Birds a také technického muzea v Las Palmas.

Co ochutnat na Gran Canaria

Letíte-li na Kanáry s tím, že musíte vyzkoušet všechny místní speciality a lokální jídla, pak pozorně čtěte následující řádky. Nejtypičtějíš kanárskou pochoutkou jsou papas arrugadas, které najdete snad úplně v každé restauraci. Jde o malé brambory vařené ve slupce ve slané vodě. Podávají se s červenou omáčkou mojo rojo, která je lehce pikatní a skvěle se hodí ke slaným bramborům.

Obecně ve Španělsku frčí tzv. tapas (=v podstatě jakákoliv malá jídla, která se často sdílí pro stůl a často jí se k popíjení sangrie či jiného alkoholu, v Česku byste měli např. jednohubky, zde k tomuto účelu mají plno různých jídel) a papas arruguadas jsou jedním s nejoblíbenějších tapas na Kanárech. Další zdejší oblíbené tapas jsou také Croquetas caseras (krokety ze šunky, ryby nebo kuřete), Pimientos de Padrón (slané papričky) a nebo také Berenjenas fritas con miel (hranolky z lilku v medu). V tapas podnicích si dáte také pinchos, což jsou v podstatě obložené chlebíky na mnoho způsobů (ale tedy úplně jiné, než jak vypadají obložené chlebíčky v Česku).

Ze španělské kuchyně pak určitě ochutnejte Paellu, ačkoliv není zase tolik typická pro Kanáry – dáte si ji zde však také téměř v každé restuaraci. Neprohloupíte ani jakýmikoliv rybami a mořskými plody, které jsou zde k dostání také na kadém kroku.

Místní pochoutkou přímo z Gran Canaria (konkrétně z městečka Teror) je Chorizo de Teror. Je to klobása s měkkou konzistencí, nejačstěji se konzumuje tak, že si jej namažete na pečivo nebo je součástí zmíněných Pinchos.

Pokud jste na sladké, pak je nevjětší španělskou pochoutkou jednoznačně Churros. Dáte si je buďto jejich kafeteriích (to jsou však od pohledu s prominutím docela pajzly) jněkterýchmístních kavárnách nebo přímo v podnicích zvaných Churreria. A ačkoliv zmrzlina není typicky španělská věc, k moři a teplu neodmysliteně patří. V Las Palmas jednoznačně doporučuji Chelado Heladeria – za mě nejlepší zmrzka co jsem na kanárech ochutnala.

A ke Španělsku neodmyslitelně patří Sangria – tu si taktéž můžete objednat téměř v každé restauraci. Kdo o Sangrii slyší poprvé, jedná se o červené víno a džusem a ovocem a funguje to tak, že vám většinu donesou džbán pro stůl. Nejlepší Sangrii mají podle mě v restauraci Tara na severním cípu pláže Las Canteras.

S cestovkou nebo na vlastní pěst?

Jestli váháte zda navštívit Kanáry s cestovkou nebo na vlastní pěst, možná zde ode mě nedostanete úplně objektivní doporučení, protože sama vždy preferuji cestování na vlastní pěst. Dává vám to více volnosti, větší možnost výběru lokace a ubytování, mnohem lepší ceny a zkrátka možnost zařídit se podle sebe.

Cestovku si vyberte pokud se vám nechce nic řešit, chcete strávit dovolenou na pláži a neřešit nic jiného a nemáte problém si za dovolenou příplatit. Jinak věřím, že i s cestovkou se budete moci ubytovat v Las Palmas (nejen na jihu ostrova), protože i zde se nachází pár hotelů u pláže. Mnohem více zájezdů však najdete s ubytováním na jižní části Gran Canaria.

Zvažujete-li cestovku, mrkněte se na srovnání nejlepších cestovních kanceláří v ČR a jejich nabídky v oblasti kanárských ostrovů. Pokud chcete cestovat na vlastní pěst, doporučuji booking.com nebo Airbnb.

Nabídky od Invie:

Tip na konec: Pokud se chcete před cestou na Gran Canarii naučit místní jazyk, doporučuji článek Jak se naučit Španělsky, který jsem pro vás sepsala již dříve.

Příspěvek Gran Canaria: Průvodce pochází z Hitchdiary

Pozn. ano, aplikace Duolingo je opravdu plna zvláštních frází, u kterých horko těžko přemýšlím, v jakých situacich na cestách by mi přišly vhod.

Online Španělština pro začátečníky: Můj favorit

Ve zkratce, komu se nechce číst celý článek: Můj favorit, který mě naučil bravůrně konverzovat, ještě předtím, než jsem vstoupila na půdu latinské ameriky, byla aplikace Online Jazyky.

Jedná se o aplikaci (mobilní a desktopovou), která vás postupně provází jak gramatikou, slovíčky tak i konverzačními úkoly. Cvičení jsou zábavná a opakuje se větší množství různých druhů procvičování a testů, takže vás učení jen tak neomrzí.

Více o aplikaci OnlineJazyky i dalších metodách, které jsem vyzkoušela, se dočtete dále v článku.

Jak se naučit Španělsky?

• Vlastní motivace
• Dedikovaný sešit
• Duolingo
• Onlinejazyky.cz
• Oblíbený seriál
• Aplikace Anki
• Komunikace s rodilým mluvčím
• Balanc a nenásilný režim

1. VLASTNÍ MOTIVACE: JEDINÝ KLÍČ K ÚSPĚCHU

Upřímně řečeno, žádná aplikace vás nedonutí chtít studovat jazyk. Vlastní motivace je ten nejdůležitější první krok. Zpravdila jsou nejlepšími motivátory vyhlídky na využití jazyku v praxi. U mě to byla plánovaná cesta do Latinské Ameriky. Pro jiné to může být podmíněné povýšení v zaměstnání, seznámení se se španělsky mluvícím protějškem nebo třeba zajímavá stáž ve Španělsku.

Prostý cíl „jen tak se naučit druhý jazyk“ jako hobby u mě nikdy nefungoval, ale to u vás může být samozřejmě jiné – každý má své vlastní poháněče.

2. DEDIKOVANÝ SEŠIT: MÍSTO, KDE BUDETE MÍT SVÉ POZNATKY POHROMADĚ

Z vlastní motivace vyplývá i přístup. Můj myšlenkový pochod tedy nebyl jen „Chci se naučit jazyk? -> Stáhnu si aplikaci a ta mě to naučí.“ Myšelnka, že bych ovládala nový jazyk už při příletu do Kolumbie, mě absolutně nadchla a pohltila. Pořídila jsem si tedy speciální sešit, kdy jsem si systematicky „ukládala“ všechny nové poznatky, vysvětlené laicky a mými slovy. Sešit pak fungoval jako skvělá pomůcka, když jsem se potřebovala vrátit k nějaké gramatice – vše zde bylo vysvětleno přesně tak, jak to vyhovuje mně. Španělština pro začátečníky 101 ode mě pro mě!

Někomu by mohla vyhovovat spíše elektronická forma zápisu. Dokážu si představit plno zajímavých způsobů střádání informací, jak za pomocí papíru tak různých aplikací. Mně však zapisování na papír skvěle slouží i jako učící se technika. Můžu si zde barevně oddělovat, podtrhávat, udělat si vlastní systém. Fráze, které si zapíši, si pak jednoduše zapamatuji.

ZAPISUJTE SI POZNÁMKY TAK, ABY VÁM TO DĚLALO RADOST

Z jedné strany sešitu jsem si zapisovala gramatické poučky, druhá strana sloužila pro zápis užitečných frází. Vždy jsem kombinovala nově naučená slovíčka do vět, které by mi reálně mohly přijít vhod. Když jsem si tedy chtěla zapsat slovíčko novio (= přítel), zapsala jsem si ho ve větě Esto es mi novio y esto es solo mi amigo. (= tohle je můj přítel a tohle je jenom můj kamarád). Cestovala jsem totiž s mým přítelem a mým nejlepším kamarádem a byla to tedy věta, kterou bych reálně mohla využít (můj kamarád často trpěl, když si to slečny, které jsme na cestách potkávaly, zaměňovaly).

Zapisujte si vaše poznámky tak, jak to vyhovuje vám a dělalo vám to radost!

3. DUOLINGO: KOČKA JE V LEDNIČCE

Prvním a jediným krokem pro jedince, co se spontánně rozhodnou studovat jazyk, je aplikace Duolingo. Duolingo je mobilní aplikace pro výuku jazyků. Je zdarma, během chvilky ji máte v telefonu a už první den vás pochválí, jak báječně vám to jde. Směle si však dovolím trvdit, že Duolingo samo o sobě, vás nový jazyk nenaučí. Navíc, jak jsem již zmínila v úvodu, je plná velmi úsměvných avšak poměrně nevyužitelných frází. To však neznamená, že je úplně k ničemu!

Duolingo je skvělé např. v situaci, že si chcete rozšířit slovní zásobu jazyka, který již ovládáte a nebo ho využíváte jako doplňkovou účící metodu, jako tomu bylo v mém případě.

MÍSTO INSTAGRAMU OTEVŘI RADŠI DUOLINGO

Jako u většiny lidí, stažení Duolinga u mě bylo prvním krokem na cestě k získání konverzačních dovedností. Ze začátku jsem se naučila pár základních slovíček a frází. Díky neustálému opakování se mi vskutku vryly pod kůži. Po nějaké době však zjistíte, že vám unikají souvislosti a rádi byste nějaké ucelené vysvětlení – gramatická pravidla, podle kterých můžete skládat vlastní věty. V rámci pár lekcí se vám může vystřídat pár vět v první a druhé osobě a vy si pak říkáte jak to funguje pro osobu třetí? Následně si myslíte, že už jste dané pravidlo z příkladů odpozorovali, ale ve větě kterou vám Duolingo následně podá, existuje výjimka, kterou vám ovšem nevysvětlí. Já např. z aplikace vůbec nepochopila, že ve Španělštině existuje vykání. To mi bylo vysvětleno až v rámci kurzu na OnlineJazyky.cz. Neřekla bych tedy, že Duolingo je perfektní Španělština pro začátečníky sama o sobě.

V další fázi učení jsem Duolingo využívala spíše jako procvičovací formu zábavy. Seděla jsem na záchodě, v tramvaji nebo jsem čekala na kámošku? Místo Instragramu jsem si otevřela DuoLingo a klikala věty, kterým jsem už díky jiným zrojům rozuměla.

4. ONLINEJAZYKY.CZ: NEJLEPŠÍ ŠPANĚLŠTINA PRO ZAČÁTEČNÍKY!

Po řádné dávce proklikávání DuoLinga jsem usoudila, že tudy cesta nevede. Vždy když jsem nechápala nějaký jev, snažila jsem se vygooglit vysvětlení, ale k mému překvapení – dobré materiály ke španělské gramatice nejsou na internetu k sehnání! Nejsem člověk, co by si často platil za software, většinou si vystačím s free verzí čehokoliv. Můj kamarád mi však tou dobou doporučil online kurz Španělštiny pro začátečníky na OnlineJazyky.cz. Má touha pochopit některé gramatické jevy, které mi na DuoLingu unikaly, byla tak velká, že jsem do toho prostě šla! A nelituji!

BYLA JSEM SCHOPNÁ STRÁVIT NA ONLINEJAZYKY.CZ NĚKOLIK HODIN DENNĚ

Po pár prvních lekcích jsem pochopila všechno, co mi předtím nedávalo smysl a během pár dní, jsem byla schopna psát poměrně zajímavá souvětí. Podotýkám, že mě studium jazyka bavilo a byla jsem schopná strávit na OnlineJazyky.cz několik hodin denně. V pracovní dny jsem si vyhradila půl hodinku po obědě, kdy jsem se proklikávala online kurzem, po práci jsem pokračovala podle nálady, o víkendu jsem byla schopna strávit nad Španělštinou 3-4 hodiny. Progres byl vskutku viditelný!

Kurzy jsou opravdu kvalitně zpracované a mají obrovský potenciál vás posunout z nuly na sto! Prošla jsem celým kurzem online Španělštiny A1. Lekce hezky navazují, jsou doplněné o zábavná videa. Jedinou výtku bych měla k úplně úvodním lekcím, kde se učila výslovnost – kterou bych raději zařadila až poté, co získám nějaké základy v gramatice. To je však záležitost čistě subjektivní. Nezávislou a objektivní recenzi produktu si můžete přečíst třeba na webu 5nej.cz nebo v článku Online Jazyky – RECENZE na webu bagbag.cz

NOVÁ VERZE

Update (červenec 2020): Online Jazyky teď mají úplně nový kabátek, moderní design a dokonce mobilní aplikaci (která pohodlně nahradí Duo lingo). V době kdy jsem se učila španělštinu byla dostupná pouze starší verze v desktopovém zobrazení. Aktuálně se však na onlinejazyky.cz vzdělávám v němčině a využívám nové verze + aplikaci a jsem nadšená! Přidávám screenshoty z aplikace.

JE LIBO NEJDŘÍV VYZKOUŠET ZDARMA?

Výhodné je určitě i to, že si španělštinu (nebo jakýkoliv jiný jazyk z nabídky) na OnlineJazyky můžete vyzkoušet zdarma. Zdarma je možné přihlásit se do trial verze a zjistit, jestli vám tento styl výuky sedí a nebo vůbec. Já jsem si však koupila rovnou celý kurz, takže nemohu úplně posoudit, jak moc by mě trial přivedl ke koupi. Už jsem totiž byla hodně nalákána od zmíněného kamaráda.

Vyzkoušejte a posuďte sami! Dejte mi vědět dole do komentářů, jak se vám nové rozhraní a styl výuky líbí!

MĚSÍČNÍ PŘEDPLATNÉ

Zajímavou možností může být jazyková aplikace EasyLingo, kde získáte přístup rovnou k více než 50 jazykovým kurzům od Online jazyků. EasyLingo nabízí výhodné měsíční předplatné, které si můžete zaplatit třeba jenom na pár měsíců před svou cestou. Ve výsledku tak tedy ušetříte a během studia španělštiny můžete trénovat i třeba angličtinu.

5. OBLÍBENÝ SERIÁL VE ŠPANĚLŠTINĚ

Máte svůj oblíbený seriál, který znáte v podstatě nazpaměť? V tom případě máte k dispozici další skvělý (a velmi účinný) zdroj učení. Za mě jsou to jednoznačně Friends, How I Met Your Mother nebo The Office. Seriály ideální k procivčování běžných a slangových frází, které využijete mezi přáteli, v baru, v práci či při seznamování. Zjistíte jaká slova Španělé používají když nadávají, když se jim něco líbí, jak souhlasí, jak se vítají a jak si stěžují na přesčasy.

ŠPANĚLSKÝ DABING + ŠPANĚLSKÉ TITULKY

Od srdce doporučuji, využít španělského dabingu kombinovaného se španělskými titulkami. Je sice možné, že ze začátku neporozumíte ničemu, ale proto jste si přece vybírali seriál (nebo třeba film!), který znáte velmi dobře. Je to zaručený způsob, jak se naučit španělsky porozumět v normálním životě. Mimo to, je vědecky potvrzené, že nejvíc se naučíte kombinováním dabingu a titulků. Pokud zvolíte jen španělský dabing s českými titulkami, garantuji vám, že se naučíte úplný prd.

TIP: Skvělý španělský seriál dostupný na Netflixu je La casa de papel (Money Heist).

A co dělat když na Netflixu není dostupný dabing? Existuje na to malý fígl. Netflix vám totiž defaultně neukazuje nabídku všech dostupných dabingů. To co vám ukáže, záleží na vaší lokaci. Buďto si tedy můžete pomoci VPN změnit lokaci virtuálně – ideálně ji nastavte třeba na Španělsko a nebo si jednoduše změňte jazyk v nastavení Netflixu. Změní se tak sice jazyk celé aplikace (což je také skvělý způsob jak se naučit španělsky), ale zároveň budete mít v nabídce dabingů zahrnutou španělštinu.

Pokud není váš oblíbený seriál na nějaké ze streamovacích služeb, případně k němu není dostupný španělský dabing, může být hledání poněkud náročnější. Pokud vám jde ale pouze o studium jazyka, doporučuji zkouknout YouTube kanál s názvem LEARN SPANISH FAST with TV SERIES. Najdete tam scény ze seriálů jako jsou Přátelé, Big Bang Theory nebo Dva a půl chlapa. Scéna je vám přehrána nejprve v angličtině, poté ve španělštině s titulkami a nakonec španělsky bez titulků. Nelze zde tedy sledovat seriály díl po dílu, ale na výuku španělštiny funguje perfektně!

6. APLIKACE ANKI: TRÉNINK DĚLÁ MISTRY

Během pár týdnů jsem se dostala do situace, kdy mi DuoLingo na běžné procvičování přestalo stačit. Nesmyslné fráze o zvířátkách a barvičkách mi přišly čím dál tím zbytečnější, naopak jsem měla plno svých frází, ze seriálů a OnlineJazyků, které jsem si potřebovala natlačit do hlavy. K tomu jsem využila aplikaci Anki!

Do aplikace si nahážete své fráze (nemusíte to dělat po jednom slovíčku, do mobilní aplikace se dají nahrát hromadně a přes notebook) a ty se vám pak předhazují ve frekvencích, podle jakých dané slovíčko/frázi umíte. Tedy pokud aplikace několikrát uvidí, že nejste schopni si dané slovíčko zapamatovat, bude vám jej předhazovat častěji. Od chvíle, co jsem aplikaci objevila, jsem místo DuoLinga, na záchodě, v tramvaji nebo při čekání, využívala Anki.

Update (březen 2023): Teď mi však přijde Anki docela zybtečná, protože podobný trénink slovíček a frází v sobě obsahuje již aplikace Online jazyky. Anki přijde vhod pokud máte set vlastních slovíček a frází, který chcete trénovat.

7. UČITEL ŠPANĚLŠTINY: STOJÍ PENÍZE ALE DĚLÁ DIVY

Tímto odstavcem Španělština pro samouky končí. Po 2 měsících mého samostatného studia nad OnlineJazyky.cz, seriály a Anki jsem odletěla do Kolumbie. V Kolumbii lidé zpravdila anglicky moc neumí. A já i tak byla schopná vysvětlit v kavárně, že chci kávu bez cukru ale s kokosovým mlékem, byla jsem schopná se domluvit s taxikářem a dokonce s ním konverzovat o počasí a o životě v Medellinu. Byla jsem nepostradatelným členem naší party!

Společně jsme se však domlouvali, že chceme v Kolumbii určitě docházet na lekce Španělštiny, už jen kvůli tomu zážitku. Já si chtěla zdokonalit své nově nabyté dovednosti a kluci se chtěli také umět domluvit s taxikářem. Vzala si nás do parády lektorka Carla. Přikládám vám sem odkaz na její web, v případě, že máte zájem o kvalitního učitele přes Skype (a nebo pokud máte v plánu žít v Medellínu).

Carla byla skvělá, sympatická, energická a nutila nás využívat Španělštinu v praxi. Mého kamaráda takhle vzala do ulic a nutila ho španělsky oslovovat holky na ulici. Od druhé nebo třetí lekce už s námi odmítala mluvit anglicky, což je perfektní způsob, jak se naučit španělsky obkecat a vysvětlit opravdu i to, co si myslíme, že neumíme.

8. KOMUNIKACE S RODILÝMI MLUVČÍMI

Asi úplně to nejlepší, co můžete pro svou Španělštinu udělat a jak se naučit Španělsky na konverzační úrovni, je mluvit s rodilými mluvčími a využívat jazyk v praxi. Hlavně poté, co zíkáte v konverzaci dostatečné sebevědomí a rozhodnete se přerušit vzdělávací online kurzy či lekce s učiteli. Pokud jazyk nevyužíváte v praxi, snado jej zapomenete. Pokud jste v prostředí, kde musíte mluvit Španělsky, váš progres v učení se ohromně urychlí.

V Kolumbii jsem se ihned přihlásila do tanečního/akrobatického studia (akrobatickým sportům se běžně věnuji v Česku). Díky tamnímu studiu jsem však nabyla mnohem více jazkyových než akrobatických dovedností. Lekce byly čistě ve Španělštině, zpravidla popisovali pohyb, který nám byl ihned demonstrován – proto jsem si snadno mohla odvodit, co která slovíčka znamenají. Do studia jsem jezdila 40 minut taxíkem tam a 40 minut zpátky. Cestou jsem tedy měla šanci konverzovat s taxikáři (a pokud nebyli příliš komunikativní, klikala jsem si slovčíka v Anki). Účastnila jsem se různých Couchsurfing eventů, kde většina účastníků neuměla anglicky. Všechno najednou zapadalo a šlo to rychle.

9. BALANC A NENÁSILNÝ REŽIM: NEDĚLEJ TO, KDYŽ TĚ TO NEBAVÍ!

Musí tě to bavit! Nastav si režim podle sebe. Pamatuj, že i 10 minut denně tě posune dopředu. Lepší, než se donutit 2 hodiny sedět nad knížkama, a tolik si to otrávit, že se na to vykašleš. Mě studium Španělštiny bavilo a docela mě motivovala představa, že budu nejlepší a jedinej člověk z party, co bude schopný mluvit Španělsky hned od začátku. Trávila jsem nad novým jazykem několik hodin denně, ale to nemusí být tvůj případ! Pokud se nachytáš, že tě procházení online kurzem už nebaví, přestaň a vrať se k němu třeba další den.

V konečně fázi se mé studium skládalo z:

• denně 1/2 hodina studia OnlineJazyky.cz – online kurz Španělštiny pro začátečníky
• 2x týdně 2 hodiny s učitelkou Carlou
• procivčování slovíček v aplikaci Anki denně v taxíku
• sledování seriálů ve španělštině ve volném čase
• příložitosné využívání aplikace DuoLingo

ZÁVĚR: ONLINE KURZY A LEKCE S UČITELKOU BYLY NEJVĚTŠÍM PŘÍNOSEM

Kdybych měla zhodnotit, co mi bylo největším přínosem, určitě by to byly online kurzy Španělštiny na OnlineJazyky.cz a pak samozřejmě soukromé lekce s lektokou. Tyto dva body byly v mém procesu učení stěžejní. Kombinací těchto dvou bodů jsem dosáhla viditelných výsledků opravdu rychle, ale i když si zvolíte jakýkoliv z nich zvlášť, posune vás to zaručeně.

Seriály a biflovací aplikace byly skvělým doplňkem, ale samy o sobě vás jazyk asi nenaučí.

Svou samostatnou vlastní kategorii pak zastává využití jazyku v praxi. Je velmi důležité, ale podle mě je více přínosné až ve fázi, kdy nějaké základy jazyka ovládáte.

Ptáte-li se jak se naučit Španělsky online (a nebo na živo), doufám, že vám byl článek alespoń z části přínosem. Jedná se o mou vlastní subjektivní zkušenost a věřím, že jiným lidem mohou vyhovovat jiné věci. Někoho více posune online kurz a někdo se nehne z místa bez reálného lektora. Tak či tak doporučuji vyzkoušet alesoň jedno z nich a pokud vám způsob výuky nebude vyhovovat, vždy jej můžete změnit.

Často kladené dotazy ohledně učení Španělštiny

Příspěvek Jak se naučit Španělsky pochází z Hitchdiary

1. Duny Maspalomas

Lokace: Dunes, Maspalomas, Gran Canaria

Duny v Maspalomas (na jihu ostrova) rozhodně stojí za výlet. Já už místo navšítvila 4x, s každou další návštěvou mých přátel, protože je to zkrátka takové must-visit ostrova. Jedná se o rozhlehlé písečné duny u pláže (taková malá poušť). Pokud jste např. nikdy na poušti nebyli, jsou duny skvělým zážitkem. Po dunách lze dojít až k pláži a pokud jdete dostatečně daleko od města a hotelů, dostane se vám poměrně soukromé pláže bez lidí. Moře na jihu je navíc teplejší než na severu (což oceníte, pokud jste ubytovaní v Las Palmas).

Pro výpravu na duny doporučuji vyhnout se pravému poledne a směřovat to spíše na odpolední nebo dopolední hodiny. Písek totiž dokáže být přes den velmi rozpálený a i když se to nezdá, přes duny je to k pláži docela štreka. Vydáte-li se po pláži směrem na západ, dostanete se na hezkou, ale poměrně turistickou promenádu lemovanou hotely a restauracemi. Ne že bych místo vyloženě doporučovala, ale dá se zde po cestě přes duny najíst.

2. Akvárium Poema del Mar

Lokace: Poema del Mar, Las Palmas

Akvárium v Las Palmas Poema del Mar jsem také navštívila několikrát a musím říct, že za návštěvu určitě stojí. Ačkoliv je to zábava cílená spíše na rodinky s dětmi (pokud máte děti je to opět must-visit), nadchlo to i nás bezdětné. Akvárium je velké, promyšlené a místy i vzdělávací. Uvidítě žraloky, rejnoky, mořské koníky, ale i medůzy.

Návštěva akvária je tak na 2 hodinky. Nemusíte si však nutně balit svačinu. Cestou akváriem vás čeká jeden svačinový bar a jeden velký bufet (kde si můžete dát např. kafe nebo pizzu), který je v podstatě schovaný uvnitř akvária. Teoreticky během vaší svačinky zabaví vaše děti – mohou pozorovat kolem plující žraloky a rejnoky.

Vstupenky: Tiqets.com | Booking.com

3. Městečko Teror

Lokace: Teror, Gran Canaria

Z městečka Teror pochází dvě věci, které potkáte napříč celým ostrovem Gran Canaria – a to je Aqua de Teror (balená voda z Teroru) a chorizo de Teror (měkká klobása, typická kanárská pochoutka). Městečko je navíc krásné a malebné a oproti zbytku ostrova poměrně zelené.

Pokud se do Teroru chcete vydat za ochutnávkou chorizo de Teror, doporučuji vydat se do města v neděli, kdy se v Teroru konají lokální trhy. Na trzích ochutnáte nejen tuto klobásu, ale i spoustu jiných lokláních dobrot, nakoupíte suvenýry, šperky nebo oblečení. Během trhů se do Teroru sjíždí mnoho lidí a pokud upřednostňujete spíše klid a jedete do Teroru obdivovat jen jeho krásy, vyhněte se neděli. Chorizo sice neochutnáte, ale to je koneckonců k dostání i v jiných částech ostrova.

Pokud byste hledali, kde se v Teroru dobře a relativně ekonomicky najíst, osobně doporučuji restauraci Cómo como 15.

4. Technické muzeum

Lokace: Museo Elder de la Cienca y Technología, Las Palmas

Technické muzeum je dalším z tipů, který je primárně pro rodinky s dětmi, ale zabavil spolehlivě i nás. Nachází se přímo v parku Santa Catalina, takže pokud jste ubytování v Las Palmas, pak je to aktivita na pár hodin, kterou zvládnete i za dopoledne. V muzeu toho najdete plno, od histroických hraček, po model letadla. Osobně mě nejvíce nadchla simulace jízdy terénním autem a blbinky ve virtuální realitě.

5. Přístav Mogán

Lokace: Puerto de Mogán, Gran Canaria

Na výlet si můžete zajet také do přístavu Mogán (Puerto de Mogán), který se nachází na jihu Gran Canaria. Přezdívá se mu kanárské Benátky, ale tuto přezdívku musíte brát s rezervou. Přesto jsou uličky v Mogánu nádherné a velmi fotogenické. Ochladit se můžete i v moři na místní pláži, je však menší a velmi turistická. My jsme dali přednost zkoumání zapadlých kaváren a restaurací v malebných uličkách.

6. GoXo Foodtruck

Lokace: GoXo Foodtruck, Las Palmas

Pro gastro-turisty tu mám jeden speciální tip a tím je stánek michelinského kuchaře Davida Muñoz – GoXo. Jedná se food truck s originálním rychlým občerstvením, ačkoliv se doslovně o rychlé občerstvení rozhodně nejedná – na jídlo si ve frontě můžete počkat až 2 hodiny. Proto doporučuji vydat se ke stánku v době mimo španělského oběda či večeře (záměrně píši „španělského“, protože španělé jsou zvyklí jíst v jiné časy, něž my Češi). My ve frontě stáli něco málo přes hodinu. Měla jsem tu čest ochutnat asijský fusion burgeru – v burgeru byly schované klasické asijské nudle, dále mac and cheese hot dog a hromadu hranolek.

A stálo to za to čekání? Za mě zkušenost dobrá, dlouhé fronty zvedají jídlu prestiž, Davida Muñoz je ve Španělsku údajně docela celebrita, takže ráda doporučím komukoliv, kdo cestuje především za jídelm (jako já). Ale bylo to nejlepší jídlo, co jsem kdy měla? Šla bych si vystát frontu znovu? To ne. Jídlo hodnotním jako klasický fast food s originálními nápady a mixem chutí. Na Googlu také nemají nejlepší hodnocení, lidé píšou, že za to čekání to zkrátka nestojí. Ale když tam nepůjdete s pehnaným očekáváním, můžete mít hezký zážitek.

7. Puerto Rico a Angry Birds Activity Park

Lokace: Puerto Rico de Gran Canaria

Za výlet stojí i oblast Puerto Rico. Jedná se sice opět o poměrně turistiskou oblast obklopenou hotely, za návštěvu však stojí obzvlášť pokud cestujete s dětmi. V Puerto Ricu se totiž nachází Angry Birds Acitvity Park, který je doslova rájem pro ty nejmenší. Já osobně bych sama samozřejmě do dětského parku nezavítala, ale když mi přijela kamarádka se svým malým synem, byla to jasná volba – a musím říct, byla jsem překvapená, jak jsme si park užili i my dospělí. V parku jsou trampolíny, lezecké stejny, prolízačky na tisíc způsobů, minigolf nebo dětské motokáry. Nejvíce mě však potěšilo oznámení u vstupu, že všechny atrakce jsou stavěné jak pro děti, tak pro dospělé a pravděpodobně jsme s kamarádkou vyzkoušeli víc atrakcí než její syn.

Byla by škoda jet do Puerto Rica a nesmočit se v moři. V této oblasti doporučuji zajet na pláž Amadores, která je perfektní právě pro děti – menší vlny, pozvolný vstup do moře, čistá voda.

Vstupenky: Tiqets.com

8. Charco Azul

Lokace: Charco Azul, Gran Canaria

Pokud vás zajímá spíš příroda a turisty neobjevená místa, Charco Azul je jedním z nich. Jsou to vodopády ukryté kanárských sopečných horách. Jen pozor – přes letní měsíce zde vysychá voda a přesně to je čas, kdy jsme se k vodopádu vydali my. Náš výlet se nesl v heslu cesta je cíl, protože ačkoliv jsme neviděli krásný azurový vodopád, mohli jsme se kochat skalnatou přírodou po cestě a musím říct, že procházka stála za to. Pokud vodopád navštívíte a fakt jej uvidíte, dejte mi vědět, jestli samotný vodopád stojí doopravdy za to.

9. Arucas – Degustace rumu

Lokace: Arucas, Gran Canaria

Určitě si nenechte ujít ani degustaci rumu Arehucas v městečku Arucas. Za vstupné v hodnotě pár eur dostanete prohlídku likérky s výkladem a závěrečnou degustací rumu. Ačkoliv sama nejsem „rumová“, prohlídka a degustace mě bavila. Dříve byla v ceně vstupenky neomezená degustace – mohli jste ochutnat fakt všchny typy rumu, které Arehucas vyrábí. To se jim však pravděpodobně nevyplatilo (nedivím se) a tak nyní máte v ceně vstupenky možnost ochutnat rumy čtyři. Můžete si také připlatit za ochutnávku nejstaršího Arehucaského rumu.

Vstupenky: Booking.com

10. Vegueta

Lokace: Vegueta, Las Palmas, Gran Canaria

Vegueta je historické centrum Las Palmas. Pokud jste ubytovaní u pláže Las Canteras, do Veguety dojedete pohodlně MHD. Dominantou Veguety je rozhodně katedrála Santa Ana obklopená symbolickými sochami psů (věděli jste, že Kanáry nejsou pojmenovány dle kanárků, ale z latisnkého slova Canis = pes?). Určitě stojí za návštěvu i místní restaurace a jejich tapas. Mě bohužel na obhlídky památek a muzeí moc neužije a tak pokud vás o Veguetě zajímá více, doporučuji pohledat. Já zde skočila spíš u těch tapas.

11. Pláž Las Canteras

Lokace: Las Canteras, Las Palmas, Gran Canaria

Pokud jste ubytovaní v Las Palmas, k pláži Las Canteras nemusíte nikam jezdit. Pláž budete mít v podstatě za domem (pokud tedy budete bydlet v severním cípu, což rozhodně doporučuji, protože kdo by nechtěl bydlet u pláže). Jedná se dokonce o oceňovanou pláž a najdete ji v mnoha žebříčcích nejlepších pláží na světě. Je totiž rozlehlá, písčitá, s pohodlným vstupem do moře a podél se táhne pěší promenáda lemovaná restauracemi a kavárnami. Život podél pláže je pomalý, pohodový a já bych dodala praktický, protože vše potřebné máte v pěší vzdálenosti.

Pokud jste ubytovaní na jihu, stojí pláž za návštěvu? Podle mě určitě. Minimálně určitě stojí za návštěvu Las Palmas jako takové a tato pláž je jeho dominantou. Jen dávejte pozor na své věci. Mluvím z osobní zkušenosti (mé kamarádky), kdy nás jen během chvilky nepozornosti okradli. Určitě doporučuji na pláž chodit bez cenných věcí a ideálně ve všední dny, kdy pláže nejsou plné. Kamarádka má k události natočené celé video, které můžete zkouknout – Jak mě okradli na pláži v Las Palmas.

I tak pláž doporučuji, chodím na ni ráda, jen nechávám všechny důležité věci doma.

12. Gran Canaria autem nebo na motorce

Lokace: Gran Canaria

Není to tak úplně tip na konkrétní místo, jako spíš na činnost, kterou určitě doporučuji podniknout. Po celé Gran Canarii se sice lze pohodlně dopravovat autobusem mezi hlavními turistickými i lokálními místy, není však nad to, pronajmout si auto či motorku a projet si ostrov křížem krážem, kolem do kola a kochat se přírodou (protože ta je napříč tímto malým ostrovem překvapivě rozmanitá). My si pronajali malý kabriolet a ty výhledy cestou byly zkrátka dokonalé. Podívali jsme se na divočejší západní část ostrova, zajeli na nejvyšší bod a malý výšlap na Roque Nublo a také na krásný výhled z hotelu Parador Cruz de Tejeda (tohle místo doporučuji i pro luxusní wellness). A ačkoliv s motorkou zkušenost nemám, musím ji zmínit, protože nádherné kanárské serpentiny jsou mezi motorkáři vyhlášené.

13. Michelinská restaurace Tabaiba

Lokace: Tabaiba, Las Palmas, Gran Canaria

A nakonec mám jeden tip pro gastrotruisty, jako jsem já. Je to takový protipól k mému tipu číslo 6 s fast foodovým stánkem. Komu nevadí si za dobré jídlo připlatit a hlavně, hledá spíše zážitek, než jen nasycení hladového bříška, pak určitě koukněte na michelinskou restauraci Tabaiba, která je hned u pláže Las Canteras. Když si objednáte plné degustační menu, čeká na vás (tuším) 13 originálních chodů, a tak jak budou chodit, jeden za druhým, vás nepřestanou překvapovat. Mým favoritem bude rozhodně chlebový nanuk podávaný jako jeden z dezertů. Je to nanuk, který je opravdu z chleba, jako chleba chutná, a je překvapivě naprosto výborný.

Za mě zážitek 10 z 10, ale pokud byste nechtěli utrácet za jedno menu častku, jako za jídlo za celý týden nebo zkrátka cestujete s dětmi, podél pláže je plno jiných skvělých ne-michelinských restaurací, které vás potěší a zasytí. Pro inspiraci jmenuji mé oblíbené: Mandu (korejská), The Couple (na snídaně).

Závěr a inspirace na konec

Doufám, že vám mé tipy přijdou vhod a inspirují vás v tom, co vidět na Gran Canaria. Nakonec přikládám i nějakou vizuální inspiraci k návštěvě Gran Canaria a Las Palmas v podobě některých mých IG příspěvků. Ne všechna místa, která jsem sdílela na IG, jsou uvedena v článku, proto pokud vás nějaké zaujme, u každé najdete označení lokace a můžete si místo dohledat.

Příspěvek Co vidět na Gran Canaria pochází z Hitchdiary

Ve škole jste se anglicky dobře nenaučili a teď vám znalost angličtiny chybí? Možná jste už vše zapomněli a nebo ani na škole nebyla možnost angličtinu studovat? A možná jste stále na škole, ale výuka vám nepřijde dostatečná pro vaše potřeby. Pro vás všechny teď píši tento článek, kde v několika krocích popíši, jak se naučit anglicky. Ať už potřebujete mluvit anglicky kvůli práci nebo kvůli cesotvání, věřím, že moje tipy vám cestu usnadní.

Nechete číst celý článek? Tak nejdřív ve zkratce. Co mi současně nejvíce pomáhá ve zdokonalování mé angličtiny a zároveň mi pomohlo naučit se dva nové jazyky úplně od začátku?

Onlinejazyky.cz – můj favorit

Onlinejazyky.cz jsou opravdu skvělým nástrojem jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. V angličtině si troufám tvrdit, že jsem velmi pokročilá (žila jsem dlouhodobě několikrát v zahraničí a pracovala 3 roky ve vedoucí pozici v mezinárodní firmě) a přesto mi pokročilé kurzy daly spoustu nových informací. Začátečnickými kurzy jsem si zase prošla studium španělštiny a němčiny, a v obou případech mě kurz dostal na úroveň základní komunikace v dané zemi. Více o online jazykách si přečtěte dále v článku.

Jak se naučit anglicky?

1. Vlastní motivace

Vlastní motivace k učení se nového jazyka (nebo k jeho zdokonalování) je snad nejdůležitější položkou. Musí váš to zkrátka bavit. Mně osobně vždy k učení se nového jazyka dopomohla nějaká životní událost. Anglicky jsem se naučila docela dobře už jako dítě, ale nikoliv díky školní výuce. Hrála jsem doma počítačové hry a chtěla jim rozumět. Později jsem se chtěla dívat na nově vyšlé seriály v angličtině a nechtěla čekat, až vyjdou české titulky. Nakonec jsem začala cestovat a chtěla se jednoduše dorozumět a tak jsem se neustále zdokonalovala.

Jaká je ta vaše motivace? Chcete získat lepší práci? Chcete mít lepší známky ve škole? Chcete vycestovat, ale bojíte se, že se nedorozumíte? Každá motivace je dobrá, pokud vás žene kupředu a pokud vás díky ní studium baví. Pokud se drtíte slovíčka jenom abyste potěšili rodiče a přinesli domů lepší známky z angličtiny, možná vám to nejde tak rychle a jednoduše – a není divu.

2. Dedikovaný sešit

Jakmile máte motivaci, potřebujete i místo, kde budete všechny své poznatky shromažďovat a kde se k nim můžete později vracet. Ať už to bude krásný sešit v pevných deskách, jednotlivé papíry ve složce anebo poznámkový blok formou aplikace v telefonu, vždy se mi osvědčilo takové své místo na znalosti mít. Jenoduše jsem si zde popsala gramatické jevy „svou řečí“, přidala své mnemotechnické pomůcky, jevy co mi dělaly problém jsem si zde popsala „jak pro blbečky“, abych své poznámky později pochopila, třeba i po letech.

Všem vždy doporučuji, udělat něco podobného, protože každý má „svůj vlastní jazyk“, kterým se vyjadřuje, a kterým nejlépe chápe. Někdo potřebuje vidět vše graficky, podtrhané, barevně zvýrazněné apod., někteří zase rádi popisují vše do detailu slovy a jiní si rádi vypisují pouze fráze, které mohou využít v praxi. Hlavně si svůj sešit veďte tak, aby vás to bavilo, nikoliv otravovalo.

3. Duolingo

A konečně pojďme studovat. To nejjednodušší, co pro své studium angličtiny můžete udělat, je stáhnout Duolingo apliakci. Je zcela zdarma a v mobilu ji máte na pár kliknutí, tak proč do toho nejít? Funguje na principu různých biflovacích cvičení a je poměrně známá svými neotřelými větami, u kterých si často lámu hlavu, za jaké situace bych je proboha použila. Jako vážně. V aplikaci běžně překládáte věty jako „Plavu v mléku.“ nebo „My zmeřeme bez vaší pomoci.“

Na rovinu, tato aplikace sama o sobě vás nový jazyk nenaučí. Pokud se začínáte učit angličtinu úplně od začátku, rozhodně nedoporučuji Duolingo jako jediný studijní materiál. Skvěle však poslouží jako doplněk k ostatním studijním materiálům nebo pro trénink různých frází, pokud již ovládáte anglickou gramatiku. Můžete tak drtit nová slovíčka v metru, při čekání na kamaráda nebo na záchodě – což je stále produktivnější, než sjíždět sociální sítě. V aplikaci si navíc můžete zvolit intenzitu studia (např. 10 minut denně) a ta se vám pak bude připomínat, pokud svých 10 minut denně neodklikáte.

Takže ve zkratce. Duolingo moc doporučuji, ale nikoliv jako samostatný studijní materiál.

4. Onlinejazyky.cz

A konečně se dostáváme k mé nejoblíbenější aplikaci, kterou je Onlinejazyky.cz. Při studiu nového jazyka mi vždy pomohla porozumět základním pravidlům gramatiky, která jsem z Duolinga nebyla schopná plně pochopit. Kurzy pro začátečníky vám zkrátka vysvětlí vše krok za krokem a od začátku. Studiem vás provází váš lektor formou přednatočených videí a trénujete a učíte se skrze různá cvičení (vyplňovací, poslechová, slovíčková, křížovky, vypisovací, diktátová, obrázková, posouvací… ).

Rozsáhlou recenzi kurzů onlinejazyky si můžete přečíst na webu bagbag.cz.

Nejúžasnější jsou na těchto kurzech 2 věci! Jednak jsem nadšená, že je k webové aplikaci i aplikace do mobilu a jsou propojené. Můžete tak studovat doma u pracovního stolu a později si vše zopakovat cestou v MHD. Můžete studovat na cestách či v jakýchkoliv volných chvílích a navážete tam, kde jste doma přestali. Druhá skvělá věc je to, že si jakýkoliv kurz můžete vyzkoušet na 14 dní zdarma a až poté se rozhodnout, zda vám tento způsob studia sedí.

Já sama byla schopna jednu dobu trávit na Online jazykách několik hodin denně mezi pracovní dobou (a někdy i v pracovní době). Moje motivace učit se jazyk však byla velká a to mě hnalo kupředu. V kurzu se doporučuje studovat maximálně 20 minut denně, aby si člověk učení nezprotivil a lépe zapamatoval nově naučenou látku.

V aplikaci můžete dělat v podstatě 3 věci. Probírat a trénovat novou látku, procvičovat již naučenou látku a nebo trénovat slovíčka ze slovního zásobníku, který se vám v aplikaci tvoří, jak postupujete kurzem.

5. Help for English

Helpforenglish.cz je má naprosto oblíbená stránka na angličtinu. Je hodně stará a existuje tak dlouho, co si jen pamatuju. Učila jsem se z ní na střední (možná i na základní?) škole a díky této webovce jsem s angličtinou na škole nikdy neměla problém. Dokonce jsem se účastnila konverzačních soutěží a měla z angličtiny samé jedničky i s prstem v nose a za to Help for English patří velký dík. Informace na této webovce jsou totiž zcela zdarma a taky se její surfování mohou dovolit i chudí studenti.

Jak jsem uvedla, stránka Help for English je sice stará, ale rozhodně né zastaralá. Neustále na ní najdete nový obsah a díky dlouhé historii stránky je zde hodnotného obsahu opravdu mnoho.

A jak s Help for English pracovat? Nejedná se o žádný ucelený kurz, ale spíše studnici informací. Já ji během studia angličtiny používala dvěmi způsoby:

1. Nastudování a pochopení již probrané látky – např. pokud jsme ve škole probírali nějaký nový gramatický jev a já si nebyl jista jeho užitím, na Help for English jsem vždy našla bravůrně zpracováné vysvětlení.
2. Brouzdání a objevování nových gramatických jevů – protože mě studium angličtiny ohromně bavilo, ráda jsem brouzdala novým obsahem na webu a učila se nové gramatické jevy, idiomy, výjimky, které mě zaujaly a mohly mi přijít vhod. Díky tomu jsem pak i byla ve škole o dost napřed.

Tuhle webovku zkrátka neskutečně cením a všem doporučuji. Pokud v angličtině existuje nějaký jev, který vám dělá dlouhodobě problémy a ne a ne ho plně pochopit, tohle je místo pro vás. Dejme tomu, že si nevíte rady s kondicionály (tedy podmínkovými větami). V takovém případě vám moc doporučuji článek Podmínkové věty: úvod a přehled, kde je celá problematika rozebrána a vysvětlena i na mnoha příkladech.

Help for English také doporučuji jako doplňkový studijní materiál, nikoliv jako jediný výukový zdroj.

6. Oblíbený seriál (nebo počítačová hra)

Jak už jsem několikrát opakovala, učení má být zábava – a proto bychom angličtinu měli zahrnout do činností, které vás baví. Skvělé jsou seriály, ideálně takové, které již znáte téměř nazpaměť (jako já třeba Friends nebo How I Met Your Mother). Tímto způsobem pro vás může být perfektním výukovým materiálem Netflix nebo HBO GO.

Doporučuji sledovat seriály anglicky s anglickými titulkami, protože tak se toho zkrátka neučíte nejvíc. I když máte pocit, že ze začátku moc nerozumíte – proto jste si vybírali takový seriál, jehož děj důvěrně znáte. Hluchá místa si tak můžete jednoduše zasadit do kotnextu. Takovýto styl sledování seriálu doporučuji i v případě, že s angličtinou teprve začínáte. Věřte mi nebo ne, ale časem začnete rozumět opakujícím se frázím, aniž by vám je někdo vysvětlil. Ideálně, pokud souběžně budete studovat nějaký kurz nebo budete studovat angličtinu s učitelem, kde budete pracovat na porozumění skladby vět a případně si můžete nějaký jev ze seriálu nechat vysvětlit.

Mně s angličtinou v dětství velmi pomohly počítačové hry, které byly v angličtině. Mohu říct, že The Sims mě tehdy naučilo všechna základní slovesa. Je to totiž krásná vizualizace slovíček. Kliknete na „nap“, netušíte co to znamená, jste zvědaví. Vaše postavička jde, lehne si na gauč, hodinku dvě si zdřímne a pak vstává a vy už teď víte, co „nap“ znamená, ačkoliv vám to nikdo nepřeložil.

Ať už budete sledovat seriály, filmy, hrát hry nebo si přepnete operační systém v počítači do angličtiny – je to perfektní způsob, jak se naučit anglicky. Také si můžete nakoupit knihy v angličtině a pokud jste začátečník, existují knihy ve zjednodušené angličtině (moc doporučuji – četla jsem tak Olivera Twista nebo The Importance of Being Earnest na úrovni B1). Když jazyk zkrátka necháte prostoupit do vašich každodenních činností, nakonec se nachytáte, jak někdy v angličtině i přemýšlíte.

7. Aplikace Anki

Trénink dělá mistry! A tahle aplikace byla vytvořena na váš každodenní trénink slovíček a frází. Slovíčka sice můžete trénovat i v aplikaci Online Jazyky, ale do Anki si můžete importovat své vlastní zásoby slovíček a to rozhodně přijde vhod, pokud se rozhodnete sledovat právě zmínený seriál v angličtině. Fráze, které ze seriálu pochytíte, si můžete importovt do Anki a pak je da denní bázi trénovat.

Já sama, poté co jsem měla slušnou zásobu vlastních slovíček v Anki, přestala jsem úplně používat Duolingo a ve volných chvílích raději zapla Anki.

Vaše slovíčka a fráze se vám pak předhazují ve frekvencích, podle jakých dané slovíčko/frázi umíte. Tedy pokud aplikace několikrát uvidí, že nejste schopni si dané slovíčko zapamatovat, bude vám jej předhazovat častěji.

8. Učitel angličtiny

Samozřejmě jedna z nejlepších možností, jak se naučit anglicky, je skrze vlastního učitele angličtiny. Buďto se můžete přihlásit do kurzu, mít vlastího lektora nebo si možná vystačíte s učitelem, který vás učí ve škole (věřím, že existuje spousta kvalitních učitelů angličtiny i běžně ve školství, já na ně měla rozhodně štěstí!). S kvalitním učitelem budete jistě postupovat rychle a v kombinaci spolu se všemi ostatními body ještě rychleji. Pokud se vám však do lektora nechtějí investovat peníze, nemáte na to čas nebo se vám zkrátka jen nechce s nikým interagovat, kombinace online kurzu spolu s ostatními doplňkovými materiály je na značný posun v jazyce také dostačující – vyzkoušejte sami.

9. Komunikace s rodilými mluvčími

A víte, co je ještě účinnější způsob, jak se naučit anglicky? Žít v anglicky mluvící zemi! To je samozřejmě ta nejlepší varianta ze všech. Ne každý má tu možnost, ale pokud ne v anglicky mluvící zemi, stačí kdekoliv v zahraničí, kde možná sice nepochytíte ten správný přízvuk, ale donutí váš to angličtinu používat na denním pořádku. A pokud ani to není možné, improvizujte. Cestujte častěji. Účastněte se setkání s místními expaty skrze couchsurfing meetingy nebo různé FB skupiny (já se dříve účastnila couchsurfing meetingů, ale Couchsurfing je teď zpoplatněný, což zredukovalo značnou část uživetel). Najít si zahraničního kamaráda je pro trénink jazyka obrovský přínos – a co pak teprve, když jdete na mezinárodní rande.

Pokud se rozhodnete pro strávení delšího období v zahraničí (pro studenty jsou ideální Erasmy!), opovažte se držet pouze v česko-slovenské komunitě, která se často vytvoří, pokud na daném místě více čechů žije. Ať už to bylo na mém Erasmus pobytu nebo na Bali, kde jsem strávila půl roku, vždycky se tam vytvořila nějaká česká skupinka, která ani nejevila zájem o přátelství s někým jiným mimo ČR. Často je to způsobené strachem z konverzace v angličtině, strachem ze špatného přízvuku nebo jednoduše leností. V každém případě, za mě je to škoda!

Na životě v cizí zemi je nejlepší to, že se jazyk učíte pořád. V restauraci, v taxíku, na lekci jógy… Frázi kterou se naučíte v online kurzu další den uslyšíte v praxi a hned si ji lépe zafixujete. Několikrát za den uslyšíte slovo, kterému nerozumíte a hned si vyhledáte jeho význam. V anglicky mluvící zemi půjde zkrátka učení jazyka jako po másle.

10. Balanc a nenásilný režim

A nakonec hlavně: nenuťte se do toho! Pokud vás studium jazyka nebaví, ale musíte z nějakého důvodu (chce to po vás, šéf, rodiče, učitel…), zkuste si najít nějakou vaši motivaci – vaši vlastní. Své studijní bloky nemějte příliš dlouhé. 10 minut studia každý den udělá více parády, než několik hodin jednou týdně. Jakmile se nachytáte, že vás to bytostně nebaví, přastaňte. Vraťte se k tomu třeba zase za hodinku a nebo další den. Vždycky zkrátka není nálada na studium.

Naopak pokud vás online kurz, anglický seriál nebo hra chytne, nemusíte svůj „studijní“ čas vůbec omezovat. Prďte na poučky, které praví, kolik hodin denně studia je maximum.

Často kladené otázky ohledně angličtiny

Příspěvek Jak se naučit anglicky? pochází z Hitchdiary

Napříč léty, kdy jsem poměrně intenzivně cestovala, jsem si vzpomínky uchovávala různým způsobem. V tomto článku vám chci jednotlivé způsoby shrnout a třeba vás i inspirovat.

#1 Fotit, tisknout, zálohovat

Foťte hodně! Vizuální památka na místo, které jste navštívili, se vám za několik let může z hlavy jednoduše vykouřit a jediná fotografie vám tuto vzpomínku pomůže zachovat i s těmi nejmenšími detaily. Fotka vám také může připomenout zajímavou událost, kamarády a může ve vás vyvolat i emoce, které jste v té době proživali.

Když jsem začínala více cestovat v roce 2015, focení jsem na svých cestách nevěnovala skoro žádný čas. Přišlo mi to otravné a raději jsem si užívala přítomného okmažiku (což je samozřejmě správně, ale podle mě se dá užívat přítomnosti a zároveň vyfotit alespoň jednu fotografii). Podnikla jsem dokonce týdenní výlet stopem z Berlína do Amsterdamu, ze kterého nemám ani jednu jedinou fotku. Zpětně si říkám, že je to škoda. Že bych na tohle období měla ráda mnohem více hmatatelných vzpomínek.

Jak na to, aby to nebylo otravné?

Všeho moc samozřejmě škodí. Rozhodně vám nedoporučuji vytahovat mobil v každé situaci a mít vše zaznamenané minimálně 10x. Záleží také na partě lidí, se kterou cestujete, ale některým lidem nemusí být příjemné, když na ně budete neustále mířit fotoaparátem. Otravné také může být, když po svém cestovatelském parťákovi nesutále požadujete, ať vás fotí ve spoustě krkolomných pozicích na všech místech, která navštívíte – a nejlépe ze všech úhlů. Opět, není nic špatného na tom, když někoho poprosíte ať vás zvěční na luxusně vypadající pláži, ale pokud se fotka ve vašich očích nepovede, nenuťte vašho parťáka fotku opakovat ještě 20x. Jednoduše dle svého nejlepšího vědomí a svědomí posuďte, co je vašim spolucestujícím příjemné a tomu se přizpůsobte. Především si ale nezapomeňte užívat přítomného okamžiku a ve správný moment fotťák odložte.

Když přijdu na nové místo, které vím, že bych si ráda vyfotila, případně někoho poprosila, ať vyfotí mě, snažím se to udělat hned (pokud se to hodí). Udělám dvě tři fotky, pár společných fotek s partou nebo s přítelem, když je chuť tak nějakou sólo a poté mobil odkládám a zapomínám na jeho existenci. Celý proces focení by neměl zabrat víc než pár minut a neměl by nikomu kazit požitek z výletu. Když během dne nastane situace, která stojí za zvěčnení, klidně mobil zase vytáhnu, ale nestrávím jendoduše celý den focením jenom proto, že je navštívené místo krásné.

Příklad: Minulý rok jsme v Ubudu na Bali navštívili „opičkový les“ (turistické lákadlo plné volně pobíhajících opiček). Při příchodu jsme si všichni vyfotili houfy opic a také jsme si udělali vtipné fotky spolu s nimi. Poté jsme mobily schovali (nejen proto, aby nám je opičky neodcizili) a užívali si přítomnosti makaků pouze svým zrakem. Když jsme se už blížili k východu, přiběhla jedna malá roztomilá opička k mému příteli a začala ho tahat za tričko. Všichni mě ihned urgovali, ať vytáhnu mobil a zvěčním to. V takovém případě je opětovné vytažení foťáku naprosto v pořádku a my tak máme vtipnou vzpomínku na to, jak mého přítele kousla opice do zadku.

Nechte si fotografie vytisknout

V dnešní digitální době už není zvykem si všechny fotky vyvolávat a sdružovat do alba. Sama se musím přiznat, že jsem si fotky z cest snad nikdy nenechala vytisknout a pouze je shromažďovala v mobilu či počítači. Tedy až donedávna! Nejlepší na tom je, že nemusíte zůstat pouze u obyčejných fotek ve formátu 10×15. Můžete si vytvořit třeba kalendář ze svých cestovatelských fotek a celý další rok si připomínat své předchozí cesty. Já jsem si nechala vytisknout dva větší fotoobrazy, které nám dnes zdobí zdi obyváku. Takhle můžeme vždy i s našimi návštěvami zavzpomínat, jak jsme se měli v Kolumbii nebo jaké to bylo sjíždět na prkně duny na poušti v Peru. Líbí se mi mít dvě dominantní fotky v interiéru, spíše než více malých – ale to je věc vkusu. Dovedu si předstvit pracovat v interiéru naopak s více menšími fotografiemi v různých stylových rámčecích nebo v boho stylu připnout malé fotografie na šňurku kolíčky a zvěsit takto na zeď či nábytek. Kreativitě se meze nekladou a své nejhezčí vzpomínky tak můžete mít na očích neustále.

Mimo fotoobrazy jsem si u stejné firmy nechala vyrobit i vtipný plecháček, který jsem potiskla našema fotkama z jedné vystřelovací atrakce v Prateru. Není nad zachycení lidských emocí! Takový předmět je zas perfektním dárkem pro vašeho cestovatelského parťáka.

TIP: Fotoobrazy i plecháček jsem si vytvořila a objednala na webu tiskařík.cz. V nabídce máte širkou škálu fotoproduktů a pomocí jejich fotoeditoru a spousty designových šablon, si můžete vytvořit fotopamátky dle svého gusta.

Zálohujte, zálohujte, záhlohujte…

Každý z nás jistě udělal někdy tu chybu, že si nezálohoval data, na kterých mu záleželo a následně ztratil mobil nebo se mu rozbil počítač a data byly v čoudu. Pokud máte fotky z cest, je obrovská škoda o ně přijít. Vím o čem mluvím. V půli naší 5 měsíční cesty po Jižní Americe se mi rozbil mobil a fotky už jsem z něj nikdy nedostala, a že jich bylo! Fotky jsem zpětně sbírala v pofidérní kvalitě z messengeru, pouze ty, které jsem během cesty posílala kamarádům. Takže moje rada zní: Zálohujte!

Dnes si pravidelně nahrávám fotky z cest na svůj osobní hard disk a aktuálně plánuji pořídit místo na cloudu a zálohovat je všechny i tam.

#2 Točit videa a editovat

K natáčení videí platí podobná „pravidla“ jako pro focení. Musíte vycítit, kdy je natáčení vhodné a kdy je na úkor vašeho zážitku. Ale obecně je moc hezké mít na nějaké životní období vzpomínku právě v podobě videa. A co je ještě lepší – pokud umíte videa editovat! Málokdo, včetně vás, se v budoucnu bude chtít dívat na vaše hodinové záběry krajinek z dovolené. Pokud však dáte videům nějaký spád a upravíte je tak, aby ve vás zpětně vyvolávaly nostalgické emoce, věřte, že se s vámi na video ráda podívá celá rodina.

Mně osobně editace videí moc baví (věnovala jsem se mu i profesně přes 3 roky), proto mám na svém YouTube kanálu plno zeditovaných cestovatelských vzpomínek. Zrovna nedávno jsme se na následující dvě dívali doma, dokonce s přáteli, kteří na videu nejsou. Ve všech to nakonec vzbudilo ohromnou chuť opět cestovat.

K tomu, abyste si sestříhali svá cestovní videa, nemusíte být žádný profesionál. Existuje plno jednoduchých editačních programů, s kterými se naučíte pracovat během chvilky.

#3 Evidovat místa, která jste navštívili

Pokud cestujete hodně, vyplatí se zaznamenávat místa (země, oblasti, města…), která jste navštívili. Snadno se to pamatuje, pokud jste byli na dovolené ve 3 různých státech. Pokud ale máte svých cestovatelských zářezů 20 a více, je fajn to mít někde sepsané – a ještě lépe, vyobrazené. Doporučit vám mohu hned 2 způsoby, jakým se můžete o dokumentaci míst postarat.

Digitálně

Úplně nejjednodušší je zaznamenat vše digitálně. Obzvlášť pokud aktuálně cestujete a přesouváte se z místa na místo. Skvěle k tomu poslouží cestovatelský účet na Cestolet.cz. Na interaktivní mapě si naklikáte, které země/oblasti jste navštívili a tím si je pro sebe uložíte. Zároveň mapa bude viditelná všem kolegům cestovatelům. Do mapy si můžete uložit i oblasti, které chcete/plánujate navštívit. Zde pro příklad vkládám svou cestovatelskou mapu z Cestoletu:

Na zeď

A pokud své vzpomínky preferujete v hmatatelné podobě a zároveň se nebráníte nové interiérové výzdobě, pak si mapu můžete vyvěsit třeba na stěnu v obyváku! Můžete si pořídit stírací mapu, kterou jednoduše postupně stíráte, dokud neprocestujete celý svět. Pro kreativní jedince se nabízí vytvoření vlastní mapy, třeba z kartonu nebo korku, do které si můžete špendlíky vyznačovat vaše destinace a k nim přidávat provázané fotografie. Výsledné dílo pak bude domiantou zvoleného pokoje, která upoutá pozornost nejedné návštěvy.

Sama stírací mapu doma mám, bohužel, u nás už není na toto cestovatelské umění na zdi místo a tak vyčkává srolovaná ve skříni, až jednou místo bude. Navštívená místa zatím shromažďuji digitálně.

#4 Blogovat a zapisovat

Poslední tip, který mohu všemi deseti dporučit, je blogování, případně tvorba soukromého cestovního deníku. Při blogování nejde ani tak o to, vytvořit úspěšný a navštěvovaný web, jako spíš o zápis svých prožitků v době, kdy si je pamatujete nejvíc. Můžete si tak psát blog sami pro sebe, stejně jako byste si psali soukromý cestovní deník, s tím rozdílem, že jednou vaše zápisky přecejen mohou někoho zaujmout – minimálně vaše blízké! A když se za pár let ke svým příspěvkům vrátíte, budete se divit, kolik ve vás dokáží vyvolat emocí a kolik detailů jste z té doby vlastně zapoměli.

Já sama neměla s tímto blogem velké ambice. Jednoduše jsem prožívala na svých cestách taková dobrodružství, že jsem cítila potřebu je někde sepsat a zvěčnit. Tak vznikl můj blog, skromně a přirozeně a dnes mě z části živí.

Nechcete-li zakládat přímo blog, protože jste zkrátka web nikdy nestavěli a v podstatě vůbec nevíte, jak se to dělá, můžete opět využít Cestoletu. Váš cestovatelský účet vám zde umožňuje psát a sdílet cestopisy, které se ukládají pod váš profil a zároveň jsou dostupné vašim cestovatelským kolegům.

Závěr

Určitě během svých cest nezapomínejte dokumentovat, ukládat a zálohovat. Vaše paměť není dokonalá a za 30 let si nebude pamatovat detaily vašeho studentského románku z Erasmu, ale věřte, že pokud si své zážitky někde zaznamenáte, za 30 let je mco rádi budete po sobě číst a s nostalgií vzpomínat. Já to tak mám už jenom po 5 letech kdy koukám zpět a nemohu uvěřit, co všechno jsem to zažila. Nenechte focením, natáčením a zapisováním kazit zážitek z přítomného okamžiku, ale aspoň na jendu fotku z každé cesty si čas udělejte.

Příspěvek 4 tipy jak si uchovat vzpomínky z cest pochází z Hitchdiary

Pořídila jsem si: Red Light Panel Blight 1000 PRO

Proč jsem si Red Light Panel Blight pořídila?

Než přejdu k mým dojmům a zkušenostem, ráda bych uvedla, jaká byla má motivace si přístroj v první řadě pořídit. Nejedná se totiž o nejlevnější vychytávku, troufla bych si říct, že je to má zatím největší investice v rámci biohackingu (i když samozřejmě, kdybych sečetla útratu za všechny doplňky stravy, tak jsme taky na vysokých částkách). Panel jsem si nepořídila, abych si jím něco léčila. Ačkoliv jsem si jej pořídila v době, kdy jsem se ještě dostávala z následků covidu (jsem zdravej mladej člověk, ale ta mrcha se mě držela více jak čtvrt roku a stále se mi nějaké příznaky v malé míře vrací), a zároveň mě už nějakou dobu pobolívala záda, neočkávala jsem, že červené světlo mě zázračně vyléčí a všechno napraví. Chtěla jsem spíš obecně podpořit své zdraví na všech frontách, a protože ve spoustě oblastech života si už na kvalitě dávám záležet (jedu ve věcech jako je keto stravování, intermittent fasting, trackování kvality spánku pomocí Oura Ringu, brýle na potlačení modrého světla před spaním, otužování… – prostě klasickej bio hacker magor :D), ale červený světlo mi přišlo jako něco, co by mi celkově a dlouhodobě mohlo být přínosem a co v mém životě doposud chybí.

Musím říct, že marketing BrainMarketu na mě rozhodně funguje, protože jsem zkrátka jejich cílovka a hltám všechny jejich novinky. Když začali prodávat panely červeného světla, co sice slibují úžasný věci, ale stojí 13 tisíc, rozhodně jsem si nemyslela, že ho budu za pár měsíců mít doma v ložnici. Když pak ale vlivem pandemie trávíte spoustu času doma a přemýšlíte, čím tu kvalitu života zvýšit, když ona všudypřítomná izolace ji docela snižuje, nakonec vám jeho pořízení přijde jako docela dobrý nápad. Poslední hřebík na hlavičku uhodilo video z kanálu What I’ve learned: Why the ridiculous Red Light wellness trend just might work (skvělý kanál mimochodem, doporučuji shlédnout jakékoliv autorovo video). Po shlédnutí jsme se doma rozhodli, že nakupujem.

Ve zkratce: Ačkoliv mě trápily nějaké zdravotní neduhy, neočekávala jsem, že je světlo zázračně vyléčí. Světlem jsem chtěla podpořit celkové zdraví mého těla, jako doplněk k ostatním zdraví prospěšným návykům, které jsem již zavedla.

Srovnání panelu Blight s jinými červenými světly

Nemohu tady vystřihnout objektivní srovnání všech červených světel na trhu, ale mám předchozí zkušenost s produktem, který se jmenuje Bioptron Compact III a je prezentován jako nástroj na světelnou terapii, kterým si můžete léčit čakry. Našli jsme tuhle věcičku u rodičů v garáži, v originální krabici, nerozbalenou a nepoužívanou a tak jsme se jí podívali na zoubek. Veškeré příručky v krabici působili velmi šarlatánsky a namísto potvrzených studií o příznivém vlivu červeného světla, předhazovali schopnost různých barevných světel léčit různé čakry v těle. Podstatné ale bylo, že přístroj dokázal vyzařovat i červené světlo o potřebné frekvenci a tak jsem tomu chtěla dát šanci.

Bioptron jsme objevili ještě před koupí panelu Blight, proto jsme byli na vážkách, zda do panelu vůbec investovat, když pravděpodobně přinese podobný efekt jako ona šarlatánská věcička, kterou máme doma „zadarmo“. Naštěstí jsme se nakonec rozhodli panel objednat, protože jsme produktu Bioptron, vzhledem k jeho podivnému marketingu, příliš nedůvěřovali. A rozdíl mezi těmito dvěma světly je tedy markantní! Jemný kužel světla z Bioptronu je oproti světelné palbě panelu Blight celkem výsměch. Chápu tedy, že je možné sehnat zdroj červeného světla i za nižší cenu, ale co tu cenu šponuje nahoru je zřejmě výkon daného světla (a věřím, že i jiné parametry).

Ve zkratce: Měla jsem možnost otestovat i produkt Bioptron Compact III, který vyzařuje všechny druhy světla včetně červeného, ale ukázalo se, že oproti panelu Blight 1000 PRO to byl slabý odvar.

Obsah balení

Balíček dorazil, jupí! Při rozbalování krabice s panelem Blight 1000 PRO jsem postupně objevovala i jednotlivé součástky, které k produktu náleží. Jen jsem u většiny na první dobrou nepochopila, k čemu slouží. Pojďme se na ně tedy postupně podívat, protože v návodu nejsou podrobněji popsány (nebo alespoň ke mně se ten návod nedostal).

Systém pro zavěšení

Modulární systém panelů Blight vám umožňuje dělat s panely psí kusy – skládat je na sebe a spojovat jednotlivé panely ve větší celky nebo právě připevnit panely různým způsobem např. k nábytku. Pro zavěšení využijete karabinu a přiložená kovová poutka. Poutka našroubujete na panel a k poutku už jednoduše připevníte karabinu. Takto můžete panel zavěsit např. na pevný kus nábytku.

Úchyt na dveře

Pokud nemáte doma vhodný a především pevný kus nábytku, kam by se panel dal zavěsit, možná vám přijde vhod následující pomůcka – tedy úchyt na dveře. Ten jednoduše nasunete na horní hranu dveří a na úchyt pak jednoduše zaháknete poutka s karabinou. Předpoklad je, že k tomu máte vhodné dveře – u nás ani tato vychytávka neprošla, jelikož máme zkrátka pouze atypické (většinou posuvné) dveře. U nás se zkrátka nejvíce osvědčilo opřít panel o teď a „slunit“ se buďto v leže nebo v tureckém sedu.

Ochranné brýle

A nakonec, poslední, a asi jediná věc, kterou reálně využíváme – ochranné brýle. Brýle, které vám chrání zrak před přímým infračerveným světlem. Jak se dočtete v přiložené příručce, do svěla byste se neměli přímo dívat a tyto brýle vám umožní nastavit červenému světlu i svou tvář.

Nečekejte však reálné brýle. Jsou to prostě klapky, které si nasadíte a nic nevidíte. Takže ve výsledku si klapky nejdřív nasadíte, abyste chránili zrak a poté poslepu světlo zapnete. To ovšem není žádný problém.

Ve zkratce: V balení najdete plno užitečných vychytávek. Já osobně ale využívám pouze klapky na oči.

První dojem

Jak jsem již nastínila, Red Light Panel Blight PRO 1000 je vskutku světelná palba. Po vyzkoušení Bioptronu jsem od zdroje světla neočekávala moc, ale panel Blight ozářil červeně celou místnost. Ačkoliv se doporučuje terapie provádět v blízkosti 15 – 30 cm od zdroje, věřím, že stačí být kdekoliv v místnosti a bude to mít mírný efekt.

Překvapilo mě, že má přístroj zvlášť spínač na červené a infračervené světlo. To se může jistě hodit, pokud na sebe chcete nechat působit pouze jedno z nich, ale já doposud zapínala vždy obě současně. Každé má přece jen své výhody, proč se o nějaké ochuzovat?

Ve zkratce: Světlo panelu Blight je opravdu intenzivní. Panel má zvlášť spínač na červené a infračervené světlo.

Jak používám červené světlo?

Panel mám teď doma už více jak měsíc. Zavedla jsem si příjemný ranní rituál, kdy na sebe ihned po probuzení nechám působit 15 minut červené světlo. Nechávám jej působit vždy na to místo, které to pocitově nejvíce potřebuje. Když mě tedy post covidově bolí plíce, nechávám světlo působit především na hruď, když mě bolí záda, nastavím se světlu bokem nebo zády a když je mi fajn, tak jej nechávám působit často na hruď a obličej. Hezky se to pak den co den střídá, ale tím jak je světlo silné, tak si myslím, že to vždy nějak působí na celé tělo. Je doporučené tohle provádět alespoň 3x týdně, já zařazuji každý den. Stalo se to jednoduše součástí mé ranní rutiny. Po červeném světle následuje vystavení se sluníčku, cvičení, ledová sprcha a takhle začínám svůj každý den.

Ve zkratce: Světlo na sebe nechávám působit každý den ráno na 15 minut, vždy na tu část těla, která to intuitivně potřebuje nejvíce.

Výsledky

Má osobní zkušenost

Jednoznačné výsledky působení červeného světla na lidské tělo vám úplně sdělit nemohu. Neprováděla jsem žádné testování, porovnávání působení na více lidech apod. Jediné, co s vámi můžu sdílet, je můj osobní dojem, a to je i hlavní smysl těchto uživatelských recenzí. Pokud vás zajímají data, o která se můžete opřít, prozkoumejte již provedené studie o RLT (Red Light Therapy) a LLLT (Low-Laser Light Therapy).

Poprvé, když jsem před zdroj světla z panelu Blight usedala, bolely mě „post covidově“ plíce. Po prodělaném covidu mě bolívá takto na hrudi párkrát do týdne, někdy méně, někdy více. Každopádně ten den, kdy nám doručili panel, mě zrovna bolely a logicky jsem hned světlo chtěla vyzkoušet.

Světlo je hřejivé a celkově už jenom ten pocit vyhřívání se je moc příjemný. Máte trochu pocit, jako když se opalujete na sluníčku. Poté, co jsem proseděla svých prvních 15 minut „terapie“, plíce mě bolet přestaly. Mohlo to být placebo, mohla to být náhoda, ale předtím bolely a poté ne a to mi rozhodně udělalo radost. Tato situace se zopakovala několikrát, pokaždé když mě rozbolí plíce, nechám na ně působit světlo a bolest pomine. Neříkám, že světlo léčí covid nebo zbavuje post covidových příznaků, ale myslím si, že určitě tělu pomáhá se s následky lépe popasovat. Alespoň u mě.

Jak jsem zmínila, světlo také nechávám působit na záda. Jedná se o jemnou tupou bolest, která se objeví, když mám jisté svaly přetížené z nesprávného sezení u počítače (klasický problémy novodobých děcek ). Na tom pracuji se svou fyzioterapeutkou, nenechávám to jen tak být. Ale světlo jsem také chtěla vyzkoušet v situaci, kdy mě záda bolí. A mám pocit, že mi vždy uleví. Někdy mě bolesti nezbaví úplně, obzvlášť, když záda bolí více, ale vždy je to po 15 minutovém „sezení“ lepší. Opět, může to být placebo, může to být náhoda a taky to může být efekt prohřátí, ale jak říkám, je mi to jedno, hlavně že to funguje.

Na co mi světlo tedy vůbec nepomohlo, a trochu jsem doufala, že by mohlo, jsou menstruační bolesti. Ale co se dá dělat :D.

Celkově jsem z nového bio hackerského vybavení nadšená a mám v plánu pozorovat jeho účinky dlouhodobě. Možná v průběhu času doplním update i sem, v případě, že vypozoruji něco nového.

Ve zkratce: Světlo mi pomáhá s post covidovými problémy i bolestmi zad. Může to být placebo a nemusí. Nepomáhá mi s menstruačními bolestmi.

Vyplatí se panel Blight za ty peníze?

Na to si každý bude muset odpovědět sám. Pokud jste schopni investovat vyšší peníze do něčeho, co vám dlouhodobě může přinést lepší zdraví, ale krátkodobě pravděpodobně neuvidíte výsledky, pak rozhodně! Je možné, že nějaké výsledky uvidíte ihned, jako já. V takovém případě budete mít hned ze začátku určitě dobrý pocit, že se investice vyplatila. To ale není zaručené. Možná vás totiž nic netrápí a tak nebudete mít účinky světla ani pořádně na čem pozorovat. I v takovém případě si myslím, že je světlo pro tělo přínos. Červené světlo pomáhá také při svalové regeneraci, proto výsledky můžete pozorovat právě na schopnosti a rychlosti vašich svalů regenerovat. Já se bohužel po covidu ještě nedostala do formy a původního tréninkového režimu, abych na sobě testovala tento aspekt.

Existují levnější a základnější skutky, které pro své zdravé tělo můžete udělat. Pokud nedbáte na zdravou stravu, pokud aspoň minimálně nesportujete, pokud chodíte spát v různou dobu a před spaním hledíte do obrazovky mobilu nebo televize, pak se na červené světlo vykašlete. Začněte raději dělat změny tam, kde to pocítíte i bez investice tolika peněz a dost možná viditelněji. Pro tzv. bio hackery a jedince, co mají tyto aspekty života vychytané, pak může být světlo skvělým bonusem a věřím, že i skvělou investicí. Já osobně koupě rozhodně nelituji

Příspěvek RECENZE: Terapie červeným světlem – Blight pochází z Hitchdiary

Je možné se naučit jazyk pouze s pomocí online kurzu?

Nabízí se však otázka, zda je online výuka jazyků dostatečně účinná! Nedávno jsem s vámi sdílela článek o tom, jak jsem se za pomoci kombinace různých přístupů (online kurz, duo lingo, lektor, život v cizí zemi…) naučila perfektně španělsky za pouhé 3 měsíce. Co když se však začnu učit nový jazyk právě teď, když aktuálně bydlím v Česku, za použití (pouze) online kurzu?

Zároveň bych chtěla podmínky experimentu nastavit tak, aby je byl každý schopný replikovat spolu s prací či školou, péči o rodinu a dalšími koníčky. Nebudu nad studiem trávit hodiny denně, věnuji tomu pár minut denně a uvidíme, kam mě jazyky online dostanou.

Podmínky experimentu

• Učím se nový jazyk od začátku
• Nový jazyk se učím pouze online
• Učení věnuji maximálně 15 – 60 minut denně
• Každý týden budu aktualizovat článek a přidávat update o mém progresu

Zvolený online kurz: Online Jazyky

Pro experiment jsem si zvolila kurzy od OnlineJazyky.cz, protože s nimi mám již dobrou zkušenost s výukou španělštiny. Mimo mé subjektivní preference mám i pár objektivních důvodů proč studovat jazyky online právě u nich:

• Výuka jak gramatiky, tak možnost procvičování slovní zásoby pomocí kartiček
• Možnost výuky jak na dekstopu, tak v mobilní aplikaci (ideální na cesty v MHD)
• Příjemné a uživatelsky přívětivé rozhraní
• Tipy ohledně zefektivnění samostudia
• Nabídka spousty různých kůrzů různých jazyků (k dispozici je např. i angličtina pro děti)
• Možnost vyzkoušet zdarma

Připoj se k experimentu a studuj se mnou jazyky online

Chceš to taky rovnou vyzkoušet? Začni kurz na Online Jazyky zdarma! Je super, že prvních 14 dní nemusíš vůbec nic platit, otestuješ, zda ti platforma vůbec vyhovuje a až poté se rozhodneš, zda pokračovat celý měsíc (a ideálně ještě dál) se mnou.

Tip: Přečtěte si recenzi kurzů na onlinejazyky.cz.

Jak budu zaznamenávat pokroky?

Jak studovat jazyky online a přitom objektivně zaznamenávat progres formou článku? Asi vám úplně nedokážu, jak jsem schopna konverzovat (to pravděpodobně asi během prvního měsíce ani nebudu schopna), ale shrnu vám každý týden několik bodů a to: subjektivní dojem, porozumnění mluvené řeči, počet naučených slovíček dle onlinejazyky.cz, počet hodin strávených učením jazyku online a také se vám každý týden pokusím co nejlépe a nejzajímavěji představit v novém jazyce jak nejlíp dovedu – bez nápovědy, se všema gramatickýma chybama co udělám – hodím to sem a můžeme společně posoudit, jestli se můj psaný projev zlepšuje či nikoliv.

Zvolený jazyk: Němčina

Já si pro svůj experiment vybrala němčinu. Ano, patřím k té mizivé menšině lidí, kterým se německý jazyk opravdu líbí! Ale pro své studium si samozřejmě vyber libovolný jazyk, který toužíš umět ty sám. OnlineJazyky.cz nabízí angličtinu, němčinu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a ruštinu, takže pokud je tvůj vybraný jazyk mimo tuto množinu, pohledej svůj vysněný online kurz jinde (a budu moc ráda když s námi zasdílíš zkušenost a tip na kurz do komentářů).

Průběh experimentu

Bez dalších okecávaček, pojďme do toho!

Týden 0 (12. 7. 2020):

Týden 1 (13. – 19. 7. 2020):

Dojem: Nedala jsem tomu každý den doporučovaných 20 minut, ale snažila jsem se každý den alespoň pár minut. S blížícím se víkendem bylo těžší a těžší věnovat studiu potřebnou dobu, ale vždy jsem se snažila alespoň zopakovat slovíčka v aplikaci na mobilu (kromě soboty). V úterý jsem však studiu věnovala více jak půl hodiny a po týdnu mám přehled alespoň v základních „představovacích“ frázích a větách.

Porozumění: Porozumnění mluvené řeči zůstává na dost podobné úrovni. Ovšem pokud jde o poslech z aplikace Online Jazyky – tomu rozumím bez problému. Tedy, jedná-li se o jednoduché věty, které už znám, hned je rozpoznám a rozumím.

Počet slovíček: 115 (samozřejmě, úroveň osvojení je různá)

Počet hodin: 1,2

Moje schopnost o sobě něco říct:

Mein Name ist Malgi. Ich wohne in Brno und ich bin 25 Jahre alt.

Týden 2 (20. – 26. 7. 2020):

Dojem: Tento týden byl opravdu slabší a ačkoliv jsem nadšeně v pondělí začala, další dny už jsem věnovala učení vždy jen pár minut (ve čtvrtek jsem odjížděla na vodu a vracela jsem se až v neděli večer). Pocit, že jsem se něco nového naučila oproti minulému týdnu nemám, ale alespoň jsem si upevnila již nabyté znalosti.

Porozumění: Porozumnění mluvené řeči zůstává na stejné úrovni.

Počet slovíček: 115

Počet hodin: 0,5

Moje schopnost o sobě něco říct:

Ich heiße Malgi. Ich bin 25 Jahre alt. Ich komme aus Brno und bin Managerin von beruf.

Týden 3 (27. 7. – 2. 8. 2020):

Dojem: Tempo 20 poctivých minut denně se mi držet nedaří. Pravdou je, že když nemám motivaci v podobě vidiny života v německy mluvící zemi (tak jako tomu bylo se Španělštinou), nejsem schopna studiu s chutí věnovat více než pár minut denně. Někdy 20, ale někdy méně. Každopádně účelem experimentu bylo ukázat, kolik se toho můžeme naučit za pomoci kurzu jazyků online v běžném životě, kdy kloubíme práci, osobní život a spoustu dalších věcí a tomu snad mé nasazení i odpovídá. Učení mě v tomto tempu především baví a to je mnohem víc, než se nutit do více jak hodinny denně – to by se mi učení jistě zprotivilo.

Určitě cítím lehký pokrok ve slovní zásobě. Kolikrát už mě během dne napadá, jak nějakou větu, kterou jsem použila, vyjádřit v němčině a to je vždycky dobrý krok, co se učení jazyků týká.

Porozumění: Porozumnění mluvené řeči zůstává na podobné úrovni. Nemám příležitost poslouchat konverzace rodilých mluvčích či s nimi komunikovat.

Počet slovíček: 176

Počet hodin: 1,3

Moje schopnost o sobě něco říct:

Ich heiße Malgi und ich bin 25 Jahre alt. Ich komme aus Brno und bin Managerin von beruf. Ich habe ein Bruder. Er ist noch jung aber er ist mein guter Freund. Mein partner heißt Jarda und er ist Manager auch.

Týden 4 (3. – 9. 8. 2020):

Dojem: Přes slabší tempo mám pocit, že se začínám jazyk opravdu učit a jsem schopna poskládat dohromady daleko více vět. Učení se jazyka rozhodně není záležitost na měsíc, ale už teď vím, že pokud budu pokračovat touto cestou dál, do půl roku můžu mít slušnej základ.

Porozumění: Porozumění (když poslouchám např. německé rádio apod) je dost podobné jako na začátku. Na druhou stranu začínám rozumnět některým písním, kde je popěvek velmi jednoduchý. Např. „Willst du mit mir Drogen nehmen?“

Počet slovíček: 251

Počet hodin: 47 min

Moje schopnost o sobě něco říct:

Ich heiße Malgi und ich bin 25 Jahre alt. Ich komme aus Brno und bin Managerin von beruf. Ich habe ein jung Bruder – er ist 21 Jahre alt. Mein groß hobby ist Reisen. Ich reise mit mein Feund in Indonesia oft. Mein hobby ist lesen auch. Ich lese das Buch „Becoming“ jetzt. Ich koche nich gern. Ich esse in Restaurants oft und gern. Aber mein Freund kocht sehr gut!

Závěr

Jak jsem uvedla ve shrnutí posledního týdne, za měsíc se člověk nový jazyk nenaučí. Ale naučí se plno užitečných vět, se kterými je cestování do dané země jednodušší. Naučíte se objednat si např. v restauraci, což je takový základ na dovolenou v dané zemi. Pokud se do dané země stěhujete nebo v ní budete pobývat delší dobu, je základ z online jazyků ideální. Svůj základ si totiž životem a komunikací v dané zemi rozšíříte raketovým tempem. V začátcích vám však přijde hodně vhod, protože už budete znát základní slově a základní gramatické poučky.

Pokud byste studiu věnovali opravdu 20 minut denně, tak jak online jazyky doporučjí, určitě byste byli lhece dál než já. Zároveň však vidíte, že i pokud nemáte na studium tolik času denně, i tak se dá celkem slušně posunout z úplné nuly.

Dejte vědět, zda jste měsíční výzvu také zkoušeli a zda máte podobné výsledky. Budu ráda když doporučíte váš online kurz – za mě jsou OnlineJazyky.cz zatím jednička na trhu.

Příspěvek Experiment: Jazyky online? Jak dobře budu umět německy za měsíc? pochází z Hitchdiary

LowCost Race

Slovní spojení, které se na Hitchdiary objevuje už nějakou tu dobu. Nejdřív (fakt už celkem dávno), jsem pojem LCR rozšířila mezi své kamarády, kdy jsem co chvíli naříkala nad nedostatkem mé kreativity a času na natočení registračního videa. Video nakonec nějak vzniklo (patří za to velké díky Danovi Černochovi a paní prodavačce z Alberta) a mé kamarády pro změnu čekala solidní masáž žádostí typu „pls, hlasuj pro naše video“. Taky to přežili a někteří se se mnou dokonce stále kamarádí – což je super, protože jsem měla s kým sdílet tu radost, když jsme se do TOP 20 soutěžních týmů doopravdy dostali. Dvacítku týmů čekal selekční víkend, z kterého pak vzešla ona „slavná“ desítka, co měla tu čest jet LCR v kategorii RacePacker. A ano, i já s bráchou – tým Zadarmo.

Celý tento proces trval poměrně dlouho a přinesl nám mnoho nevídaných zážitků. Sranda na tom je, že to nejlepší mělo teprve přijít! A přišlo!

Cestovat zadarmo je možné snadné

V lowcostovém cestování nejsem žádný nováček, ale cestovat úplně zadarmo? To znělo jako výzva, kterou jsem hodlala přijmout. Představa, jak budeme hladoví prosit o tvrdej chleba všechny kolemjdoucí se však rozplynula hned první den. Každým dalším dnem pak bylo jasnější a jasnější, že domů se budeme vracet o pár kilo vypasenější – tolik gastronomických zážitků v jednom týdnu, jsem snad totiž ještě nezažila. Co se týká dopravy, tu máme díky stopu zdarma běžně. Tentokrát jsme ale i hodně buskovali (prováděli pouliční umění) a byli si tak schopni vydělat přes 250 € na autobus do Sofie. Pro informaci, částka, kterou jsme byli schopni buskingem v průměru za hodinu vydělat, je mnohem vyšší, než má současná hodinová sazba v zaměstnání. Tak až mě někdy uvidíte pískat na flétnu v ulicích Brna, tak se nedivte (humor).

A dali jsme to doopravdy zadarmo?

Ne, nedali. Ale i tak si troufám tvrdit, že cestování zadarmo snadné je. V Řecku jsme měli nemilý incident s divokými psy a tak jsme se rozhodli sáhnout do svého záložního rozpočtu a zaplatit si lístky na autobus někam na bezpečnější místo se psy na vodítku a s náhubkem. Peníze jsme pak už vydělat zpátky nestihli, protože jsme radši plnili výzvy a spěchali do cíle. Ale záleží na tom? Očividně cestování zdarma možné je, jen se vždy hodí mít nějaké penízky bokem – kdyby něco.

Cestování zadarmo vás přestane bavit

Mluvím za sebe. Nejdřív si myslíš, že cestovat úplně zadarmo je totální nonsense, bullshit, nesmysl… Pak to vyzkoušíš. Zjistíš, že je to snadné. A nejen to! Je to zábavné. Místo peněz nabízíš svou pomoc, zážitky – dostáváš se mnohem víc do kontaktu s lidmi, které na cestách potkáš. Většina lidí ale za dobrý skutek nic nechce. Jen tak vám koupí lístky na metro, zaplatí oběd v luxusní restauraci, dají vám 200 € na ruku, nechají vás řídit jejich vlastní auto. A vy si pak řeknete: Proč já?  Na svém bankovním účtu mám peněz dost (i když to je poměrně relativní pojem), ale ti lidi stejně přijdou a hodí svou minci do našeho klobouku, aby přispěli na naše cestování.

Je snad špatné v takovém případě peníze (pomoc, radu, jídlo…) přijmout? Nemyslím si. Je důležité přijímat s pokorou, ale především – posílat dobré skutky dál. Také někdy pomoct člověku, který třeba není úplně na sklonku života. Věnovat peníze bezdomovci, i když víte, že si za to koupí chlast. Je totiž důležité dávat i přijímat, abychom nastartovali ten krásný koloběh. Protože kdybychom nepřijímali, těžko bychom cítili tu bytostnou potřebu pomoct zase někomu dalšímu. A přesně z toho důvodu jsme nakonec zbytek peněz ze záložního rozpočtu věnovali mamince v metru – za to, že se na nás usmála. Ten pocit dát jen tak, byl k nezaplacení.

Čím míň plánuješ, tím lepší plán ti vymyslí život

Od filozofie dobrých skutků opět k praktickým stopovacím tipům! Odjakživa jsem na stopu řešila nocleh. Když se začalo stmívat, hledali jsme plácek, kde postavíme stan nebo alespoň vytáhneme spacáky. Hledali jsme couchsurfing nebo někdy dokonce kemp či hostel. Na LCR ale spánek neřešíš. Dokud máš energii – stopuješ, dojde energie – odpadneš a je ti jedno kde. Paradoxem je, že čím méně jsme si nocležení plánovali, k tím luxusnějšímu místu jsme nakonec přišli. Zpětně dokonce nechápu, proč jsem se tolik bála stopovat přes noc, protože i v autě se dá na střídačku prospat tak, že jeden spí a druhý baví řidiče (a někdy jsme trapně vytuhli oba). Takže jsem po LCR v cestování zase o něco svobodnější, jelikož se nemusím limitovat denní dobou – juchuu!

Potkáme se příští rok?

Strašně nerada vás teď lákám k účasti v LCR, protože o to více bude konkurence pro nás hehe. Ale vem to čert, pojďte do toho. Ať seš zkušenej cestovatel nebo člověk stopem nepolíbený, věřím, že ti to mnohé dá (minimálně ty zážitky). Já mám díky LCR mimo zmíněnou motivaci v posílání dobrých skutků a nově nabyté svobody při stopování také plno nových přátel – ať už lidí z LCR podobně šílených a cestovatelsky založených (takže plno potencionálních parťáků na cesty) nebo lidí co jsme potkali na cestách (z toho zase kouká plno různých návštěv a výletíků po Evropě). Co víc si přát? Jdeš do toho?

A většina z vás si stejně jenom pustí video, ale ono naštěstí řekne v podstatě to samé, co tento článek

Fotky z LowCost Race (které se jinam nevešly):

Příspěvek Co mi dal LowCost Race: Cestování zadarmo je snadné, ale… pochází z Hitchdiary

V článku bych se s vámi ráda podělila o 6 hightlightů našeho stopováníčka na sever Polska. Věci, co mě překvapily a hranice, které jsem poposunula. Hezky stručně, protože nikoho pořád nebaví číst (nebo jo?) slohovky o tom, jak jsou lidi hodní, jak je svět krásný a že mám zase zážitky na celý život (protože tak to přesně je).

1) Kamioňák zastavil na dálnici a za ručičku si nás dovedl do auta

Stalo se nám už mnoho věcí, ale tohle ještě ne. Stopujeme si vesele na benzínce, snažíme se působit co nejvíc cool & friendly, aby řidičům došlo, že jízda s námi stojí za to a zastavili. Svou energii samozřejmě soustředíme na auta pomalu jedoucí kolem nás na benzínce, jinam se moc neohlížíme. Najednou se odkudsi vynoří mladý chlapík dělajíc na nás rukama gesta. Nechápeme. Především kde se vzal? Po pár vteřinách zorientování se v situaci vidíme zastavený kamion na dálnici. V ten moment už si nás řidič tohoto kamionu Tomek vede (dalo by se říct) za ruku do svého vozu, mírně narušující provoz na dálnici. No co? Poláci totiž dělají na dálnici i horší věci (jezdí na kole, couvají). Je milý, veselý, viděl ceduli Gdaňsk a tak prostě musel zastavit, i když už benzinku minul. Když nastala jeho povinná pauza na spánek, nabízel nám místo na přespání v kamionu. Když jsme mu s díky oznámili, že chceme pokračovat v cestě, a odebrali se povečeřet na odpočívadlo, ani jsme nestihli vytáhnout jídlo a Tomek už na nás mává přes celé parkoviště, že nám sehnal odvoz až přímo do Gdaňska. Takže jo, je to tu zas – lidi jsou hodní!

2) Doposud nejsevernější místo

Doteď bylo nejsevernějším místem, kde jsem kdy byla stopem (a vlastně vůbec), Hamburg. Tak teď jsem ho navštívením Gdyně lehce překonala. Jen říkám, pro zajímavost.

3) Spaní pod mostem

Znáte ten český idiom, který je vyjádřením ekvivalentu totálního společenského dna? Když někomu řeknete: „Z tebe nic nebude. Ty skončíš pod mostem.“ ? Tak my skončili. A rádi. Protože pršelo a my byli v suchu a bylo nám fajn. Ne, že bychom dřív nespali na obdobně bezďáckých místech (střechy, ulice, lesy …), ale čistě pod mostem, bez stanu a pouze ve spacácích jsme v Polsku spali poprvé. Na zahřátí jsme si koupili flašku vína, na základě čehož jsme celé naše nocování začali nazývat true bezdomovec style.

4) Ťuk, ťuk! Můžeme u vás přespat?

Tuším kdysi kdesi v Holandsku jsme s bráchou konverzovali na téma překonávání hranic komfortní zóny při cestování. Tehdy brácha říkal, že by byl fakt gól na někoho zazvonit a prostě se zeptat, jestli u něj můžeme přespat. Tehdy jsme se na to fakt dívali jako na něco nereálného. Dnes? Asi už jsem toho udělala příliš, že mi tento prostý čin nepřijde až tak velmi těžko proveditelný. Prostě buď řeknou ano nebo ne. Pravděpodobnost, že vás svlečou, svážou a zamknou do svého sado-maso sklepa (nebo cokoliv, co je důvodem, proč by se člověk bál to udělat) je fakt mnohem menší, než že třeba budete spát v teple, suchu a možná i s večeří. No a my tentokrát štěstí neměli. Dozvonili jsme se akorát na paní z Ukrajiny, co v daném domku dělala uklizečku a na pozvání nás dovnitř pravomoc neměla – ale aspoň nám dočepovala pitnou vodu! Pointa je, že to není nic těžkého a budem to praktikovat častěji (je to takový offline couchsurfing).

5) Poláci milují Čechy

Největší překvapení! Když se v Česku zmíní Polsko, uslyšíte asi plno narážek na kvalitu výrobků všeho druhu. S žádnou jinou reakcí jsem se ze strany Čecha na Poláka nesetkala. Když jsme v Polsku zmínili, že jsme z Česka? No jéje, to bylo radosti! Nemluvím o jedné situaci, ale skoro o každé, kdy jsme se s někým z Polska seznámili. V hostelu, kde jsme se usídlili na jednu noc, jsme dokonce dostali spešl nejlepší sdílený pokoj pro 6 lidí a paní se postarala o to, aby do něj nikdo další kromě nás ubytován nebyl. Mladá řidička, co nás vezla po Sopotu se nechala slyšet, že se česky sama učila. Jen tak. Protože se jí čeština líbí a Česko má ráda. A tak dál a tak dál…

Zážitků bylo každopádně mnoho a těžko je všechny napasovat do krátkého článku. K jisté kompenzaci proto slouží video, které alespoň nastíní, jak nám bylo fajn, jak je svět krásný a jak jsou lidi hodni.

Vybrané fotky z polského tripu:

TIP: Ať už stopujete nebo jedete na dovolenou, nezapomeňte si sjednat cestovní pojištění.

Příspěvek TOP 5 momentů polského tripu pochází z Hitchdiary